Koukal byl jednou z nejvýraznějších postav Pardubic, které nasměroval k vítězství 3:2 důležitým prvním gólem 29 vteřin před koncem první třetiny. Kromě toho ubránil závěrečný tlak soupeře, jenž se v závěru v power-play hnal za vyrovnáním.
A také jste si zlepšil osobní statistiky. V sobotu jste byl minus tři, tentokrát plus dva.
No vidíte, ale jsou to paradoxy. Zatímco v sobotu naše lajna soupeře v podstatě nepustila do pásma, dneska nás točili jak na kolotoči. Ale gól jsme nedostali.
Vypadáte hodně unaveně. Jsou zápasy na velkém vítkovickém hřišti tolik náročné?
A jak! My ale po sobotní prohře chtěli zabrat. Už se těším domů, bude to ve větším nasazení. Tady je kluziště tak velký, že tam nejsou skoro žádné střety. Dohrát někoho, to stojí hrozně sil.
Ty jste ztrácel při oslabení tři na pět, že?
To je pravda. Byli jsme dlouho na ledě a já na konci už moc nemohl. Párkrát tam hrozilo, že Vítkovice vyrovnají.
Váš útok chodí na Burgrovu lajnu. Bylo složité ji ubránit?
Neřeším proti komu hraju. Jsou sice zkušení, ale my už taky máme něco za sebou, takže si s tím musíme poradit.
Kdy tedy bylo nejhůř?
V přesilovce pět na tři tam měl Malík pár slušných švestek okolo brány. Tu klíčovou střelu, kterou trefil mezi tyče, ale Růžička zastavil. Spíš mě mrzí, že jsme si zbytečně zkomplikovali závěr. Mohl jsem dát dva góly do prázdný branky, ale to asi neumím.
V kabině jste hodně oslavovali, takže velká úleva?
Velká úleva je po každém zápase v play-off. Řveme vždycky, dneska to bylo takový komornější a unavenější. Vítězství dokážeme oslavit mnohem víc.
