Na obě branky vám nahrával Ladislav Kohn, takže vaše souhra funguje?
Určitě, hrajeme spolu od začátku sezony. Akorát místo Jirky Polanského k nám přišel Honza Peterek.
A ten rozhodl v prodloužení, navíc při vašem oslabení.
Honza, jak říkám děda Lebeda, to tam odkulhal (směje se). Tomi určitě vynadá... Ale i loni se Zlínem obešel Hamrlíka. Teď zopakoval to samé. Hlavní je, že máme dva body.
Navíc proti Plzni, kde jste dlouho hrál. Máte proti ní pořád velkou motivaci?
Už není tak velká jako loni. Už jsem Třinečák, ale za naše vítězství jsem vypsal pro kluky svačinu a milerád ji zaplatím.
Po vyrovnání na 3:3 jste po srážce s Marušákem zůstal ležet u mantinelu. Co se stalo?
Jsem zastánce čisté hry, tvrdé, ale čisté. Pokud přijede po odpískání a dá mi krošček, tak nevím. Asi by se měl zamyslet.
V jednu chvíli jste debatoval s brankářem Svobodou. Co jste si říkali?
Byla to přátelská rozmluva. Říkal mi dřeváku jeden. (Adam Svoboda: To jsem mu říkal s nadsázkou. Vždyť nám dal dva góly.)
Na hattrick jste nemyslel?
Kluci mi ho přáli, ale říkal jsem jim, že potřebujeme hlavně vítězství, protože doma máme nelichotivou bilanci.
Čím to, že se vám doma nedaří?
Nevím, nevím. Paradoxně venku hrajeme lépe.