„Já nečekal, že bych mohl dát dva góly za celou sezonu. A teď je mám už po osmi kolech. Je to skvělé. Ale hlavní je, že se držíme pořád vpředu jako tým,“ libuje si 19letý Sklenička.
Narodil se v Berouně, kde s hokejem začal. V sedmé třídě se přesunul do Kladna, loni už patřil Plzni, ale většinu času strávil na prvoligové farmě v Havlíčkově Brodě nebo v juniorském týmu Škody.
Doufal jste před sezonou, že můžete dostat tak velký prostor?
Ještě před prvním zápasem nebylo vůbec nic jasné. Trenéři se rozhodovali do poslední chvíle mezi mnou a Tomášem Andrlíkem. Nečekal jsem, že si zahraju až takhle.
Byly to velké nervy?
Myslíte na to. Buď zůstanete tady, nebo půjdete do druhé ligy do Klatov. Nebyl to ideální pocit, ale člověk musí poznat, co je to boj o místo. A nebylo tam nic osobního, s Tomášem vycházíme v pohodě.
Teď už na ledě vypadáte docela sebejistě, jste klidnější?
To nevím, já jsem nervózní před každým zápasem (smích). Ale když už vlezu na led, rychle to spadne.
Pomáhají vám rady starších kluků? Hlavně od Petra Kadlece, jednoho z ligových mohykánů?
Určitě. Bavíme se na každém tréninku, po každém střídání. Co zlepšit, co udělat jinak. Je to s ním ve všech směrech super.
Navíc tým šlape, jste první...
Zatím je to skvělý pohled. Ale extraliga je strašně vyrovnaná, týmy jsou poskládané natěsno. Kdyby tabulka vypadala stejně i po Vánocích, bylo by to suprové.
Jak se těšíte na Spartu?
Těším se moc. Nikdy jsem nehrál v O2 Areně ani proti Spartě. Takže teprve poznám, jak jsou proti ní zápasy vyhecované.
Jste z Berouna, nefandil jste vlastně v dětství právě Spartě?
Kdepak! Už od čtvrté třídy jsem jezdil s tátou na každý hokej do Plzně, fandil jsem odjakživa jí.
