Pod novým trenérem Vrbou jste ještě nehrál. Co od něj čekáte?
Znám ho od patnácti let, kdy jsem kopal za Budějovice a on vedl dorostence Baníku Ostrava. Pak mě trénoval také v juniorských reprezentacích. Neřekl bych, že pro mě nastane nějaká zásadní změna, i když každý trenér má svůj osobitý přístup.
V lednu jste musel na artroskopickou operaci kolena, ale nakonec jste přišel o celé jaro. Jak jste to prožíval?
Člověk spadne na dno a musí se z toho vyhrabat. Já si nastavil v hlavě, že je to pro mě výzva, abych se vrátil stejně silný. Bylo to už třetí delší zranění v kariéře, takže jsem věděl, co mě čeká. Nikdy se nesmíte vzdát!
Vracíte se právě včas. Národní tým v pátek čeká kvalifikační souboj v Turecku. Bude pro vás hodně speciální?
Velmi, se všemi hráči turecké ligy se znám, vždyť za Besiktas kopu už sedmým rokem. Besiktas má navíc v nominaci nejsilnější zastoupení, takže bude všechno ještě pikantnější.
Tomáš Sivok v reprezentačním dresu.
Provokovali vás spoluhráči?
Normální hecování. Když jsme se loučili, říkali mi, že dostaneme trojku. Jen jsem se tomu smál. Musím ovšem říct, že oni budou strašně nebezpeční. Když prohráli nečekaně nula tři na Islandu, byla to pro ně velká rána. Teď musejí zabrat, budou nažhavení, budou nás presovat od první vteřiny. Osobně nejsem nadšený, že na Islandu rupli. Když dostanou čas a prostor, dokážou každému soupeři udělat peklo na zemi.
Jak tomu čelit?
Nestát vzadu a nečekat na smrt. Pamatuju si přátelák v Americe, kdy s námi Turci udělali psí kusy. Naopak další přípravu v Manise jsme zvládli mnohem líp a vyhráli dva nula.
Trenér Vrba se zmínil, že právě vás pověří, abyste spoluhráčům vylíčil, jaká je na stadionu Fenerbahce čeká atmosféra. Zkuste to nanečisto.
Myslím, že to nebude tak žhavé jako při klubových derby. Když hrají vypjatý zápas Galatasaray, Besiktas nebo Fenerbahce, je to bugr. Já zažil největší extrém při Lize mistrů proti Manchesteru United, to mi třeštila hlava ještě po zápase. Se spoluhráči jsme se neslyšeli na metr.
Zkušený český stoper Tomáš Sivok diriguje obranu svého týmu.
Klubová láska je pro obyčejné turecké fanoušky víc než reprezentace?
Pro fanoušky z tvrdého jádra určitě. Třeba my v Besiktasi máme maséra, který tvrdí, že je mu nároďák úplně ukradený. Žije jen klubem. Jinak si troufám říct, že atmosféra bude skvělá, ale ne taková, abychom z toho byli úplně vyvalení.
Pomůže vám znalost tureckého prostředí do základní sestavy? Minulý zápas proti Nizozemsku odehráli stopeři Kadlec s Procházkou.
Upřímně? Jsem rád, že jsem zpátky v týmu a vezmu jakoukoli roli.
