Jaroslav Nesvatba

Jaroslav Nesvatba | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Smolař Nesvadba je vděčný za šanci v Hradci

  • 0
Má za sebou tři roky plné smůly, zranění a velkého rozčarování. Angažmá v Hradci proto bere jako návrat do velkého fotbalu. Jaroslav Nesvadba měl našlápnuto ke skutečně hvězdné budoucnosti. "Ochutnal" ruskou Superligu, nejvyšší chorvatskou soutěž a ve dresu Mladé Boleslavi i Pohár UEFA... ale také dvě vážná zranění, ze kterých se vzpamatovával celý rok.

Zvolna uvadající kariéru křísil v třetiligovém Varnsdorfu. A proč smolař? Když si jej v lednu 2006 coby stabilního člena jablonecké prvoligové jedenáctky vytáhl trenér Vlastimil Petržela do ambicemi nabitého ruského Petrohradu, bral to jako životní šanci.

Petržela si Nesvadbu pomalu připravoval a hýčkal, ale první zápas šestadvacetiletého obránce byl zároveň rozlučkou českého kouče. Na lavičku Zenitu poté usedl uznávaný holandský expert Dick Advocaat, který českou enklávu v Petrohradě rozprášil. To byl ale jen pech číslo jedna.

Následovala smůla druhá: angažmá v Mladé Boleslavi, přetržený křížový vaz, operace a ubíjející jedenáctiměsíční pauza.

A do třetice všeho zlého: Nesvadbova štace v chorvatském prvoligovém Zaprešiči, kde působil loni na jaře. Odehrál osm zápasů a odešel zklamaný a bez eura v peněžence.

Klub mu za čtyři měsíce dluží dodnes. Ještě se divíte, proč Nesvadba vidí hradecké angažmá jako nový fotbalový start? "Jsem opravdu vděčný, že zde dostanu šanci. Snad nezklamu," říká "levonohý" defenzivní hráč.

Máte za sebou zkušenosti ze Zenitu Petrohrad i z Chorvatska. Neusiloval jste spíš o další zahraniční štaci?
Vzhledem k mému zdravotnímu stavu a problémy se zraněními, se kterými jsem se potýkal poslední rok a půl, se o takové variantě reálně ani nedalo uvažovat. Jsem opravdu moc rád, že jsem se vůbec mohl vrátit do jakéhokoli profesionálního fotbalu.

Uplynulý půlrok ve Varnsdorfu ještě nezapadal do vašich představ o profesionálním fotbalu?
To je trochu složitější. Když mi v Chorvatsku ani po čtyřech měsících nedali výplatu, rozhodl jsem se odejít zpátky do Čech. Ale než jsem dostal povolení k odchodu, trvalo to tak dlouho, že jsem skončil ve Varnsdorfu.

Když už jste se zmínil o chorvatském Zaprešiči, už jste z jeho vedení vydoloval dlužnou částku?
Ne a už se jí nikdy nedočkám. Teď bych to mohl dát leda tak k soudu, ale na to nemám povahu.

Údajně jste měl namířeno do Zlína, ale odmítl jste absolvovat testy. Je to tak?
Dá se to tak říct. Nejdříve mi již bývalý trenér Levý říkal, že o žádných testech nemůže být řeč, zkrátka mě chtěl rovnou. Pak ale nový kouč Minář obrátil a že prý abych tam absolvoval čtrnáctidenní zkoušku. Protože to nebylo nic jistého, odmítl jsem.

Hradec jste o svých kvalitách dlouho přesvědčoval nemusel?
Ozval se mi s tím, že testy nejsou potřeba. Pocházím z Jablonce, je to hodina cesty, tak jsem to vzal. A vím, do čeho jdu: Hradec má velmi perspektivní tým a má ligové ambice.

Vaše odmítnutí zlínských testů tedy nesouviselo s přetrženým křížovým vazem? Už jste v pořádku?
Naprosto! Trénuju bez jakéhokoli omezení.

Do Hradce jste přišel hned zkraje nepopulární zimní dřiny. Těšíte se na dril?
Každá příprava je těžká a neznám fotbalistu, který by ji měl rád a obzvlášť ji vyhledával. Ale vím, že právě ze současných tréninků budeme žít celý rok. Proto je to potřeba.

A neobáváte se, co se s vámi stane v Hradci? Vždyť už si musíte připadat jako smolař...
Dá se to tak říct a nejste první, kdo mi to připomíná. Říká se do třetice všeho dobrého a já doufám, že mi to vyjde až počtvrté (smích). Snad je to osud. Pětadvacet let mi nikdy nic nebylo a kdyby do mě před dvěma lety ten protihráč neskočil, křížové vazy bych měl nejspíš dodnes v pořádku. Smůlu jsem sice nakonec měl i v Rusku, ale na Petrohrad a trenéra Petrželu vzpomínám jen v tom nejlepším. I ta krátká doba mi toho dala hrozně moc.

Určitě byste se rád co nejdříve vrátil do nejvyšší soutěže. Jenže Hradec ztrácí na postupové příčky deset bodů...
Mezi první a druhou ligou není zase tak obrovský rozdíl. A navíc druholigová tabulka je hrozně vyrovnaná.

A vaše první dojmy z nového působiště? Jste tu teprve od pondělí...
Především jsem vděčný, že tu dostanu šanci vrátit se do velkého fotbalu. Snad nezklamu. A mé dojmy? Spoluhráči jsou výborní, parta taky. Trenéři ještě v nedávné minulosti také hráli fotbal, takže dobře vědí, jak tým na ligu připravit. Zatím jsem nezaznamenal vůbec žádný problém.

Sledoval jste vývoj druhé ligy a hradeckou bídu?
Jasně, největším problémem podle mě asi byla nevyrovnanost výkonů. Odstranit to by mělo být naším prvním jarním úkolem. Hradec ale měl také smůlu, prohrál vyrovnaných zápasů více, než je normální, a dostával góly až v závěrečných minutách.

Co si tedy od znovuoživení kariéry v Hradci slibujete?
Chtěl bych pomoct k co nejbližšímu postupu do první ligy, protože Hradec na to má a patří tam.

Trénink v mrazu: výběh a fotbal stokrát jinak

A pak, že fotbalisti jsou rozmazlené "panenky". Teploměr ukazuje sedm stupňů mrazu, hustě chumelí, kvůli větru však spíš horizontálně, avšak na umělém trávníku základní školy Štefcova maká dvacítka borců v černých teplákovkách.

"Jednička!, Kur... říkal jsem po zemi!, Paráda, to je ono!, Nééé, takhle to nejde!" štěká střídavě pochvaly a vzápětí se chytá za hlavu Oldřich Machala. Zkrátka úplně normální trénink hradeckých fotbalistů.

Jako rozcvička poslouží výběh z nedalekého domovského (avšak zoufale neútulného) stadionu pod lízátky. Krátký strečink, pak polovina hráčů obleče svítivě oranžové rozlišovací dresy a už se jde na to: fotbálek stokrát jinak. Tak Machala plní pověst kouče, který nesnáší monotónní a jednotvárnou dřinu.

Asistent Michal Šmarda počítá góly a "fandí" oranžovým, hlavní trenér zase bičuje černé. A v rohu hřiště sebou neúnavně mrskají o zem brankáři Podhajský s Lindrem. Když černí svůj minizápas prohrají, za trest následují tři kotouly.

Útočník Jiří Kaufman zkouší po anglicku zmizet, ale neunikne. "Kaufy, říkal jsem tři!" se smíchem jej kárá kouč. "Pánové, minuta pauza a jdeme na to znova," velí vzápětí.

Nenáviděné fyzické testy i povánoční vážení už mají Hradečtí za sebou. Úspěšně? "Všichni prošli. Jen dva nebo tři hráči měli kilo navíc, ale to je v pořádku," usmívá se Machala, který ví, že "provinilci" díky němu zase brzo shodí.

Na dopoledním tréninku chybí jediní dva muži, kteří mají úlevy: zranění Wozniak a Pilař. Ti se ale velmi brzy už zapojí do klasické přípravy. Druhou fázi si hráči "vychutnají" opět na mrazu: na programu byl výběh.


EURO 2024: Los skupin, program zápasů, stadiony

Fotbalové EURO 2024 se bude hrát od 14. června do 14. července 2024 v deseti neměckých městech. Čtyřiadvacet účastníků bude rozděleno do šesti čtyřčlenných skupin. Čeští fotbalisté se v základní skupině střetnou s Portugalskem, Tureckem a Gruzií.

Česko - Portugalsko, Česko - Gruzie, Česko - Turecko