Jako by se inspiroval slavným jmenovcem. Do míče dloubl tak jemně, až to připomínalo ladný pohyb malířského mistra štětcem. Byl v tom záblesk geniality. Josef Mucha dostal přihrávku, podíval se na vyběhnutého brankáře Turciho a tři metry před pokutovým územím jej elegantně přeloboval.
Zatímco malíř a designér Alfons Mucha se stal „nesmrtelným“ díky dílu Slovanská epopej, na kterém pracoval osmnáct let, fotbalista Josef Mucha se tehdy 8. srpna roku 2000 stal přes noc legendou Sigmy.
Záložník Josef Mucha (vpravo) uměl hrát pěkně od podlahy, s míčem si však také rozuměl. (červenec 2005)
Jistě, v Olomouci strávil sedm a půl let, v lize odehrál celkem přes tři stovky zápasů, vstřelil 39 gólů, dalších šest přidal v evropských pohárech, ale až kouzelná branka ve finále Intertoto Cupu proti Udine mu u fanoušků modrých otevřela srdce a zaručila věčnou slávu. Ten gól byl pro zkušeného záložníka jako pro Alfonse Muchu divadelní plakát Gismonda, od té doby se o něm zkrátka vědělo (samozřejmě v jiném měřítku).
Muchova parádní trefa poslala Olomouc do vedení 1:0, jenže Sigma doma ztratila i následný dvougólový náskok a sebevědomí Italové, kteří hráli od 22. minuty po vyloučení v oslabení, dokázali vyrovnat na 2:2.
„Moc se neohlížím, ale pohárové zápasy si vybavím rád. S Olomoucí jsem zažil hodně.“ Josef Mucha, legenda Sigmy Olomouc |
V odvetě si pak Mucha a spol. vybrali ještě větší pech. V 87. minutě se znovu prosadil i v Udine, jeho gól na 2:1 už měl být tím, který klubu zajistí první trofej. Ale v nastavení si mladík Ujfaluši dal vlastní branku a v prodloužení pak domácí přidali zdecimované Sigmě další dva zářezy.
Přesto Muchovi zůstaly z památného klání hezké vzpomínky, i když trochu bolí. Jak to ostatně někdy u hezkých vzpomínek bývá, neboť jsou spojené také s lítostí z nenávratného.
„Abych řekl pravdu, moc se neohlížím - co bylo, bylo. Ale pohárové zápasy si vybavím rád. A s Olomoucí jsem zažil hodně,“ otáčí se za kariérou nesměle, jako když se na ulici v létě kolem vás mihne sličná žena s výstřihem. Pokračujte, Josefe!
Legendární záložník fotbalové Sigmy Josef Mucha v roli trenéra.
„Krásných zápasů byla spousta: Udine, Celta Vigo, Olympique Marseille...“ A pak se zarazí. „Ale to moc nepište, to je takové vychloubání. Já moc nevzpomínám, je potřeba se dívat dopředu.“
Ale vzpomínky jsou na místě. Minimálně jednou do roka je šestačtyřicetiletý sympaťák snese: fotbal se učil v rodném Prostějově, odkud odešel jako dorostenec. V Olomouci se nejprve pod slavným trenérem Karlem Brücknerem neprosadil, odskočil si tak do Zlína, aby napodruhé už Sigmu s koučem Radolským přesvědčil. A bojovník s číslem 6 se stal postupně lídrem týmu, od něhož se učil i zelenáč Radoslav Kováč, bývalý reprezentant a nyní posila Sparty. „V Olomouci jsem zažil nejhezčí časy. Bydlím sto metrů od stadionu. Jsem tady doma a považuji se za Olomoučáka,“ povídá Mucha. Pak si zahrál ještě v Drnovicích nebo HFK Olomouc.
Josef Mucha (vpravo) byl v roce 2013 asistentem Martina Kotůlka v Sigmě Olomouc. Nyní pomáhá trenéru Weberovi v Karviné.
A současnost? V druholigové Karviné od letní přípravy dělá asistenta Weberovi a sní, že jednou prorazí jako hlavní kouč. „Ambice musí být,“ říká. V minulé sezoně vedl béčko Sigmy v MSFL. „Jsem spokojený, trenéřina mě naplňuje,“ nestěžuje si na nejisté povolání. „To vůbec. Já jsem ještě dohrával nižší soutěže pro zábavu, ale baví mě trénovat.“
Coby asistent Uličného je podepsaný pod vítězstvím Sigmy v českém poháru, v Holici působil po boku Kalvody a v Senici vedle Psotky. „Česká liga je vzhledem k vybavení stadionů jinde než slovenská. Jednu dobu se soutěže přiblížily, ale teď jde česká liga hodně nahoru. Je stále lepší a velký kus před slovenskou, i když i tam jsou dobré zápasy,“ srovnává.
Také jeho - jako spoustu dalších bývalých hráčů Sigmy - „nakazil“ legendární stratég Brückner. Od někdejšího úspěšného trenéra české reprezentace se snažil odkoukat, co mohl. „V Olomouci je možná největší počet trenérů s profilicencí v republice. Je to Karlem Brücknerem. Mě během kariéry trénoval dvakrát a hodně mě to ovlivnilo,“ přiznává.
Byla by škoda nevzpomínat.
