Dvakrát hattrick? To nejlepší druholigový kanonýr Jirouš nečekal

S druholigovým podzimem se Martin Jirouš rozloučil stylově - hattrickem v Třinci. Sokolovský kanonýr nastřílel zatím jedenáct branek. "Kluci si ze mě dělají legraci, že na jaře se už neuvidíme. V Sokolově mě prý nikdo neudrží," usmívá se tenhle čahoun. Jenže on chce zůstat. S Baníkem má velké plány, chce hrát o postup.

Martin Jirouš | foto: Pavel Mrhálek, MF DNES

Když bude střílet góly jako na podzim, proč ne. "Kdy jsem dal naposledy hattrick? V Karviné," odtuší. Aby si to nepamatoval. Tak dávno to zas není. Hrálo se šesté kolo, zápas skončil stejně jako ten v Třinci - 1:4.

Zápasy s týmy ze severu Moravy byly letos pro Jirouše vůbec zážitkem. Třeba Vítkovice potupil v pátém kole dvěma zásahy. K dalšímu hattricku měl jen kousek. "Ale stejně. Dát tři góly dvakrát za půl roku, to se mi ještě nepovedlo," říká.

Přesto. Gólový hráč Jirouš je. To věděli už před sezonou, když ho do Baníku lákal trenér Hašek. Jedenáct gólů libereckého útočníka mu to pak jen potvrdilo. "Dá se říct, že jsem to ani nečekal," ví Jirouš.

"Když už člověk ukáže, že může dát víc gólů, všichni na to pak spoléhají. Byť to třeba fotbalově nejde."

Martin Jirouš

Zvyknout si na to mohl už po třech kolech, kdy se poprvé dostal do sestavy. Dva góly proti Vítkovicím, hattrick v Karviné a jediná branka zápasu doma s juniorkou Sparty. "Měl jsem raketový start," usměje se. Start, který na chvilku přibrzdila zranění. Nejdřív kotník, pak chřipka. Jirouš se měl z čeho vzpamatovávat. "Trochu se to pak zaseklo. Navázat na výkony a potvrzovat je, to je pak vždycky těžší."

Že se bude znovu trefovat, o tom Jirouš nepochyboval. Sice ne tak často, góly ale střílel dál. A když už se neprosadil sám, alespoň něco připravil pro své spoluhráče. "Věřil jsem si. Pro mě bylo důležité, že jsem pořád mužstvu nějak prospěšný. Góly byly pak tou třešínkou."

Soukolí Baníku se ale ke konci podzimu zadrhlo. Nečekaně. Sokolov doma ztratil body v remízových zápasech s pražskou Duklou a HFK Olomouc, prohrál v Opavě a Jihlavě. Na hřištích soupeřů, se kterými se chtěl tahat o postupová místa. Málo platné, Baníku se nevedlo tolik v obraně a Jiroušův dřívější apetit chyběl o to víc.

"Vím, že se ode mě góly čekaly. To je samozřejmé. Když už člověk ukáže, že může dát víc gólů, všichni na to pak spoléhají. Byť to třeba fotbalově moc nejde. Čekalo se, že se stejně zjevím před brankou a dám gól." Jenže fotbal je týmový sport, to ví i Jirouš.

"Jsou to spojité nádoby. Moje výkony navazují na výkon celého mužstva. Dát gól z ničeho, to není zrovna jednoduché," usměje se. Přesně tohle ale Jirouš na podzim několikrát předvedl. Suverénní přechod přes dva obránce Vítkovic a tvrdá rána z kroku přesně k tyči do protipohybu gólmana. To je jen malá ukázka, jak lehce se dá přijít ke gólu, když máte v útoku tohohle zabijáka.

"Moje nejsilnější zbraň? Celkem dobře si umím najít místo v pokutovém území," odpovídá po chvilce rozmýšlení. Těch zbraní je ale víc. Daleko víc. Střelba levou i pravou nohou, skvělý výskok, slušné krytí balonu. "Na tom bych měl ale ještě zapracovat," přiznává.

Na tréninku si proto nakládá ještě víc. Chodí pro míče, zkouší odstavovat obránce. "Kde jinde si to můžu vyzkoušet." Dost času na to měl také v ligových zápasech. Jakmile byl zdravý, kouč Hašek o jeho náhradě vůbec nepřemýšlel. "Nabral jsem nějaké zkušenosti," přiznává si i Jirouš. "Nějakou dobu jsem měl střeleckou pauzu, na druhou stranu moje výkony šly nahoru."

Zimní příprava Sokolova

Baník se chystá na jaro. Podle všeho by se mělo trénovat podobně jako loni. Po čtrnácti dnech volna se hráči znovu sejdou na lehkou údržbu. "Zahrajeme si hokej, florbal, a další sporty v hale," říká Jirouš. S ostrou přípravou začnou v Sokolově 5. ledna. Po fyzických testech budou hráči nabírat fyzičku na běžkách v Jáchymově a soustředění v Nymburku. 

Udrží si je i na jaře? Přestávka je dlouhá, za čtyři měsíce se může stát ledacos. "Toho se nebojím. Trenér Hašek je záruka, že budeme na jaro výborně připravení." Má pravdu. Už před začátkem sezony si Hašek postěžoval, jak měl na přípravu krátkou dobu. Proto se dá čekat, že to teď kouč svému týmu vynahradí. "Bude to tvrdé. Samozřejmě, že to zabolí. Nějaké rasoviny se nebojím," směje se Jirouš.

Ani on zimní řeholi zrovna nemusí. "Jako asi každý hráč. Trenéři mají moderní vzdělání, používají testery. Že bychom po jednom tréninku čtrnáct dní ani nezvedli nohy, to se podle mě nestane. Všechny dávky jsou pečlivě promyšlené. Trenéři si hlídají, aby nás nepřetáhli. Trénovat se musí plynule. Bez rizik zranění, nebo nemocí."

A že se pár neděl nepotká s míčem? To mu nevadí. "Běžky mám docela rád. Je to zpestření. Lepší než pořád jen běhat kilometrové okruhy někde po lese. S trenérem Haškem navíc nehrozí, že bychom dlouho zůstali bez balonu." Zimní příprava Baníku by podle všeho měla zůstat podobná té loňské. Po čtrnácti dnech volna se hráči znovu sejdou na lehkou údržbu.

"Zahrajeme si hokej, florbal, a další sporty v hale," říká Jirouš. S ostrou přípravou začnou v Sokolově pátého ledna. Po fyzických testech na úvod budou hráči nabírat fyzičku na běžkách v Jáchymově, herní soustředění bude stejně jako loni v Nymburku. Po něm se už Baník vrhne na druhou polovinu sezony.

"V létě přišlo do týmu hodně nových hráčů. Potřebuje to čas, než si mužstvo sedne. Dlouhá pauza nám spíš prospěje, zvykneme si na sebe. Ještě víc se sehrajeme." Pak podle Jirouše nebude Baník tolik ztrácet vyrovnané zápasy. Jako na konci podzimu.