Doprava pro otrlé: kromě běžných dopravních prostředků musíte v Indii počítat i...

Doprava pro otrlé: kromě běžných dopravních prostředků musíte v Indii počítat i s krávami a se slony. | foto: CK SEN

Paradox. Sloni se zachrání, když budou pomáhat těm, kdo je ohrožují

  • 9
Kvůli klimatickým změnám roste frekvence extrémních výkyvů počasí. Je proto nutné se připravit na to, že vlny tsunami, bouře a další řádění přírodních živlů se stanou normou. Jak zachránit lidské životy ve chvíli, kdy jsou pozemní komunikace zaplavené a doprava nefunguje? Mohou pomoct sloni.

Geograf Jacob Shell ve své nové knize Obři z monzunového lesa tvrdí, že tréninkem slonů je možné z nich udělat záchranáře. Ušetřilo by to nejen lidské životy, ale také pomohlo zachránit tento ohrožený živočišný druh.

Slon indický je druhé na světě největší na souši žijící zvíře. Větší už je jen jeho příbuzný slon africký. Počet volně žijících zástupců obou druhů ale na obou kontinentech drasticky klesá. Slon africký čelí existenčním hrozbám například kvůli honům, které na něj pořádají lidé. V divočině jich žije asi půl milionu. 

Slonů indických je však daleko méně, jen asi 40 až 50 tisíc. Z toho nejméně čtvrtina jich žije s lidmi. Pomáhají při těžbě teakového dřeva a s dopravou v tropických oblastech jižní a jihovýchodní Asie. Jsou potomky dlouhé linie domestikovaných pracovních slonů, kteří tisíce let žijí a pracují s lidmi.  

Tato zvířata mají s lidmi neobvyklý vztah. Ve dne pracují a v noci se mohou toulat po lesích, žrát, co je napadne a připojit se ke stádům divokých slonů. Spí jen asi dvě hodiny denně a ráno si je jejich vodiči v lese vyzvednou. 

Sloni se pohybují v okruhu 1,5 až 3 kilometrů a k vodičům se připojí dobrovolně, aby si dali denní koupel, než půjdou do práce. 

Tam vykonávají různě složité úkoly. Aniž by bylo nutné je k tomu pobízet, nacházejí řešení bez účasti člověka. Třeba jak svýma silnýma nohama vyčistit řeku od nějaké překážky nebo jak si pomocí chobotu bezpečně poradit se silným stromem.

Shell ve své knize o historii domestikace slonů v Asii tvrdí, že sloni vnímají spolupráci s lidmi jako klíč k vlastnímu přežití. „A po stovky generací sloni indičtí vlastně zdokonalovali své schopnosti, aby byli lidem užiteční,“ míní.

Podívejte se, jak se sloni osvěžují v ostravské zoo:

Lidé slony potřebují, aby se dostali na místa, kam nevedou silnice. Kam není snadné nebo možné se kvůli terénním a klimatickým podmínkám dostat. Zvířata jsou také užitečná pro nepovolené cesty. Ačkoli je nejde přehlédnout, dokážou se pod rouškou lesa pohybovat mimo běžné cesty určené pro vozidla. 

V dnešní době už není teakové dřevo tak lukrativní jako dřív a území, kde se sloni mohou volně pohybovat, ubývá. Jejich dlouhotrvající symbióza s lidmi by tak mohla skončit. Shell se domnívá, že přežití slona indického ve velké míře závisí na tom, jak moc ho budou lidé potřebovat.

Jak včely ve východní Africe pomáhají slonům přežít

Jednou z možností je využít je při řešení následků klimatických změn. Sloni indičtí zachraňovali lidské životy například během druhé světové války na Myanmaru. Jen oni byli schopní překonat stoupající hladinu řek a vyznat se v nasáklém terénu, aby lidi převezli do bezpečí.

Sloni pomáhali také například v letech 2004 a 2005 při záchranářských pracech na indonéské Sumatře, jejíž město Banda Aceh bylo zdevastováno vlnou tsunami. Sloni s pomocí vodičů odstraňovali trosky a pomáhali přeživším dostat se do svých domovů. Do některých oblastí nebylo možné se týdny dostat kolovými záchranářskými vozidly, a po slonech tak byla velká poptávka. 

Geograf se tak domnívá, že sloni mohou být i nadále užiteční a že se dají trénovat pro mnohem širší škálu záchranářských prací. Jeho plán má ale překážky. Třeba ne všechna města, která by sloní pomoc mohla využít, jsou postavená tak, aby při záplavách slonům nehrozilo nebezpečí. I tak ale Shell věří, že jeho úvaha stojí za zvážení. Kdyby mohli vodiči ostatní lidi naučit to, co vědí o sloní inteligenci, sofistikovanosti a schopnostech, zvířata by měla větší šanci na přežití.