Země jižní Evropy jako o závod přicházejí s úspornými rozpočtovými balíčky. Nejtěsnějším možným poměrem 169:168 španělský parlament odsouhlasil škrty a daňová navýšení za 15 miliard eur, italská vláda kývla na škrty 25 miliard (650 mld. Kč). Země se tak snaží obnovit důvěru investorů, kteří jim čím dál tím dráž půjčují.
"Oběti jsou absolutně nutné pro obranu společné měny," prohlásil italský premiér Silvio Berlusconi, když ohlásil zmrazení platů státních zaměstnanců a další škrty. Euro totiž od začátku roku oslabilo o patnáct procent oproti dolaru.
Spíš než o budoucnost eura má však obavu, aby Itálie nesklouzla na scestí, kde se ocitlo Řecko. Stejnému problému čelí i Španělé a Portugalci, jimž náklady na financování rozpočtových deficitů nebezpečně narůstají.
Ratingová agentura Moody's aktuálně hodnotí z jihoevropských ekonomik nejlépe Španělsko (Aaa) a nejhůře Řecko (A3) a Itálii s Portugalskem (obě Aa2). "Aktuálně Portugalsko přezkoumáváme kvůli možnému snížení ratingu," dodává analytik Dietmar Hornung z frankfurtské kanceláře Moody's.
Škrty půjde prosadit těžce
Portugalsko ve snaze získat víc peněz do eráru vyhlásilo dočasné zvýšení DPH a daní z příjmu pro firmy i fyzické osoby. Investoři přitom více než zvýšení daní kvitují rozpočtové škrty.
Problém jižanů je podobný – přezaměstnanost a přeplácení pracovníků ve veřejné sféře, šedá ekonomika, kde se neplatí daně, a štědré sociální dávky, jimiž si vlády v minulosti kupovaly voliče.
Společné mají země také to, že se proti škrtům bouří tradičně silné odbory. V Itálii vyhlásil největší odborový svaz CGIL generální stávku na červen, ve Španělsku se rovněž chystají stávkovat.
Itálie se může navíc "pochlubit" druhou nejrozsáhlejší šedou ekonomikou – hned po Řecku. Daňové úniky se odhadují na masivních 270 miliard eur (22 % HDP Itálie), což nyní ve státní pokladně citelně chybí. Specifický problém je rozšířené přiznávání invalidních důchodů, jež pobírá skoro každý dvacátý Ital včetně důchodců a dětí.
EU pro problematické státy připravila balík 750 miliard eur pro případ, že by se některý z členů eurozóny už nebyl schopen financovat půjčkami na trhu. Půjčku 110 miliard eur od EU a MMF už tento měsíc získalo Řecko. Výměnou za pomoc teď musí radikálně snižovat státní výdaje.
Škrty oslabí růst, radši reformujte
Zda škrty v jednotlivých zemích budou stačit, není jisté. Jak nedávno varoval prestižní britský týdeník The Economist, povede to k oslabení poptávky a zpomalení ekonomického růstu v dotčených zemích. Zapotřebí by přitom byly hluboké strukturální reformy, které by podíl povinných rozpočtových výdajů utnuly natrvalo a jichž se vlády bojí.
Úspory čekají po volbách i Česko. To si navzdory lepším dluhovým ukazatelům (35,4 % HDP) stojí s ratingem A1 hůř než jih Evropy, důvěra investorů je menší.
Úřednický ministr financí Eduard Janota budoucí vládě zanechá návrhy, jak ušetřit příští rok 60 miliard korun. Pravděpodobně se pokusí sáhnout na platy státním zaměstnancům a navrhne zvýšení některých daní. Nejčastěji se mluví o zavedení druhého daňového pásma pro vysokopříjmové poplatníky.
