V naší čtvrti hoří. Oheň se pomalu šíří a nedaří se ho zastavit.
Začalo to v domech na jižním okraji, kterému se teď říká periferie. Nebyla to nečekaná událost. Zpočátku to vypadalo jako sranda a hodně lidí i u nás v domě z toho mělo potutelnou radost. Lenoši, ulejváci, budižkničemové, teď uvidíte, jak vás plameny proženou!
Dokonce jste si na ten požár mohli vsadit a přiložit vlastní polínko. Když dům shoří, dostanete peníze. Na rozdíl od běžné pojistky v takovém domě nemusíte bydlet a můžete ho sami i podpálit. Tři roky se mluví o tom, že takové pojistky jsou zvrácené a nebezpečné, protože podporují paliče. Přesto se dál prodávají. Asi jdou na odbyt.
Obyvatelé z domů poblíž periferie vyrazili na pomoc. Ta byla zcela zištná. Kdyby nehasili, jejich majetek by oheň olízl jako první. Někteří se šeredně při hašení popálili, jiným začal doutnat jejich dům.
I my v našem paneláku jsme jim na dálku pomáhali. "Jsme pro jakoukoliv pomoc, která nás nebude nic stát," řekl náš výkonný předseda. A tak jsme z balkonů vydatně povzbuzovali. Bezplatné pomoci navzdory chytlo i několik bližších domů, a jejich obyvatelé, které docela dobře známe, nás požádali o to nejcennější, co máme - naše peníze.
V ten okamžik jsem si uvědomil, že žiju v jednom domě s těmi nejchytřejšími lidmi v Evropě (možná včetně Ruské federace). Naši tři předsedové (ano, my máme v domě tři jako v pohádce o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém) sousedům marnost jejich počínání důkladně vysvětlili.
Jejich argumenty, proč jsme pro bezplatnou pomoc a peníze nedáme z ruky, jsou nezpochybnitelné a podporované nadpoloviční většinou obyvatel: 1. My jsme vám to říkali; 2. Stejně uhoříte; 3. Peníze hoří; 4. My nehoříme; 5. Kdo by nám vrátil peníze, když shoříte i s nimi?
Nakonec formálně rozhodne domovní komise, zda něco sousedům půjčíme. S takovými argumenty máme nad ohněm vyhráno. Protože jsme však dobří sousedé, myslíme na budoucí vyhořelé. Máme pro ně přichystaný již tradiční dar - lístky do tomboly. Předseda už nacvičuje předávání: "Dovolte, abych panu Van Rompuyovi předal ten krásný výsledek té naší sbírky. Ta naše sbírka je výsledkem naší laskavosti, dobroty… a solidarity, to je to správné slovo. S jeho neštěstím hluboce cítíme." (Záznam ze zkoušky viz 59. minuta videa na http://bit.ly/ume6KL)
Jeden by se až zamyslel, proč náš dům s tak bystrými mozky pořád patří k těm nejzanedbanějším ve čtvrti. A to nemluvím o vzhledu našeho domu a materiálním vybavení našich domácností - plastová okna máme a zateplení taky. Jen ten smrádek nás trápí. Ne a ne vyvanout.
