Z průzkumu, který exkluzivně pro iDNES.cz provedla ČSOB mezi pětistovkou malých a středních firem, vyplývá, že téměř třetina podnikatelů musela odmítnout zakázku kvůli tomu, že by na ní neměl kdo pracovat. Šest procent z těch, kdo nemohou sehnat kvalifikované zaměstnance, dokonce muselo odříct přes 30 procent zakázek.
„Považuji to za alarmující, protože se situace bude spíše zhoršovat. Navíc nejde o krátkodobý stav. Hlavní problém není lidi zaplatit, ale vůbec sehnat schopné zaměstnance,“ říká výkonný ředitel útvaru firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.
Manažerů je dost, klempířů ne
Čeští podnikatelé pomalu sundávají růžové brýle. V indexu očekávání totiž letos ubylo firem, které hodlají zvyšovat objem investic, a naopak roste počet těch, jež se připravují na propad poptávky. Podnikatelů, kteří by rádi podnikání rozšířili, je přesto stále dvojnásobek v porovnání s těmi, kteří uvažují o jeho omezení či ukončení.
V období normalizace přišly do módy laciné pobyty v kempech, které financovali zaměstnavatelé i odborové svazy.
Ačkoliv většina firem zatím nemusela zákazníky se slovy „nejsou lidi“ poslat pryč, mnohé z nich se potýkají s nedostatečnou či neodpovídající kvalifikací zájemců o práci. A také se špatnými pracovními návyky zaměstnanců.
Zápolí s tím výrazně častěji než s přemrštěnými požadavky na výši finančního ohodnocení. Na to si v průzkumu stěžovalo jen 14 procent dotázaných podnikatelů. „Na podpoře nebo dávkách se mají až moc dobře, tak se jim za nabízenou mzdu nechce pracovat,“ říká stavitel kanadských srubů Vladimír Bernat.
Na problém s nedostatečnou kvalifikací narážejí podnikatelé často při rozšiřování firmy. „Zvětšili jsme provoz autoservisu a měli jsme problém najít kvalifikované pracovníky. Pokud bych hledal manažera, tak jich budu mít na výběr padesát, ale když hledám autoklempíře nebo autolakýrníky, objeví se za měsíc jeden až dva lidé,“ říká Tomáš Vráb, šéf pražského autosalonu a servisu Auto Goldcar.
Podobně hovoří ostatní. Poměr mezi uchazeči o technické a ekonomické pozice totiž platí i ve velkých firmách. „Česko je obětí demografické křivky. Technické obory nejsou v oblibě a ti, kdo je vystudují, jdou často dělat něco jiného,“ říká viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Pavel Roman z firmy Bosch.
Sebevědomí nechybí
Ani tam, kde mezi zaměstnanci převládají vysokoškoláci, není jednoduché obsadit volná místa kvalitními zaměstnanci. „Setkáváme se s uchazeči, kteří přeceňují své schopnosti a mají nereálné představy zejména o finančním ohodnocení. Sebevědomí jim nechybí, požadovanou agendu však většinou obtížně zvládají. A neuvědomují si, že do nich kolegové musí řadu měsíců investovat čas, aby byli firmě něco platní,“ říká majitel uherskobrodského modelářského velkoobchodu Astra Ctirad Macháček.
Zdroj: MF DNES
U méně placených profesí se stále objevuje i další nešvar. „V rámci náboru z pracovního úřadu jsem pro jeden z našich obchodů vybrala paní, která u nás vydržela čtyři směny. Pak s radostí odkráčela s potvrzením zpět na úřad. Finanční záchranná síť je stále vysoko nad zemí, takže lidé nemají motivaci do práce chodit,“ myslí si Zuzana Ševčíková ze společnosti Akebia Group.
To je však specifický případ, v průzkumu si šéfové firem na odchody zaměstnanců či na přetahování od konkurence prakticky nestěžovali. Ostatně podle Romana je v technických oborech, kde zaměstnanci chybějí nejvíce, fluktuace nízká. „U většiny firem to je tři až pět procent, což je skoro nezdravé. Jde prakticky jen o odchody do důchodu či stěhování,“ říká Roman.
