"Žádná firma vám to nedá písemně, ale diskriminace je zřejmá - věková, ale i podle pohlaví, bylo to mezi řádky, koho chceme, nebo koho nechceme," uvedla v nedávném průzkumu pro organizaci Gender Studies, která sleduje postavení mužů a žen v Česku, personalistka jedné brněnské společnosti.
Podle statistiků souvisí platové rozdíly s tím, že ženy často pracují ve špatně hodnocených "ženských" oborech, jako je školství nebo zdravotnictví, v méně platících firmách a ještě v rámci firem jsou opět na hůře hodnocených postech v administrativě. Ale také v případě profesí lékařů či soudců, kde jsou nejčastěji v nižších funkcích.
Přímo v jednom podniku na stejných místech pak mívají ženy o desetinu nižší hodinovou mzdu než jejich kolegové.
Vyplývá to z nedávno zveřejněného výzkumu platových rozdílů z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK. Podle jeho ekonoma Štěpána Jurajdy se typicky mužskými a ženskými posty a profesemi dá vysvětlit zhruba třetina rozdílů, ale zbytek není vysvětlen.
"Jde to na vrub platové diskriminaci nebo nepostiženým rozdílům například v odpracované praxi mužů a žen," říká.
Ženy trpí za děti
Ženy mívají kvůli dětem praxi menší. I proto jsou rozdíly u lidí do 25 let nepatrné, Češky mají první dítě v průměru ve 26 letech. Žena s dítětem pak pro firmu znamená komplikace.
Na děti a soukromí se častěji ptají zaměstnanci personálních oddělení mimopražských firem. "Otázky na soukromí jsou z hlediska uplatňování rovných šancí k zaměstnání zakázány, proto je vhodnější, aby se takové rozmluvy odehrávaly spíše až po přijetí," upozorňuje Kateřina Machovcová ve výzkumné zprávě.
Nicméně v poslední době se hnuly ledy. Otcové se více zapojují do péče o děti. Za rok přibylo několik set mužů, kteří se doma starají o malé děti a pobírají rodičovský příspěvek místo ženy. Jsou jich nyní 4 tisíce, zatímco matek na rodičovské dovolené je 294 tisíc.
Nově se od příštího roku budou moci rodiče vystřídat při péči o nemocné dítě, což může přispět ke snížení obav zaměstnavatelů z časté absence matek.
