Vláda zrušila privatizaci ČEZ

  • 9
Největší privatizace v českých dějinách se odkládá. Žádný ze zájemců o elektrárenskou společnost ČEZ a šest distribučních firem nenaplnil požadavky vlády, tedy nabídku nejméně za 200 miliard korun a zároveň žádné připomínky k nadiktovaným omezením v kupních smlouvách. Kabinet tak celou privatizaci zrušil a vyzval ministry průmyslu a financí k předložení nových variant prodeje do konce února.

Úmysl vlády získat z privatizace elektroenergetiky nejméně dvě stě miliard při mnoha omezujících podmínkách pro investory tak skončil neúspěchem. Italsko-španělské konsorcium Enel/Iberdrola sice s požadavky kabinetu souhlasilo, nabídlo však za balík akcií pouze 136 miliard korun.

"Jak nabídky Enel, tak EdF nejsou pro českou ekonomiku výhodné, a proto je vláda odmítla a uzavřela tendr," odůvodnil premiér Miloš Zeman vládní verdikt.

Podle ministra průmyslu Miroslava Grégra vláda ze svého požadavku získat z prodeje ČEZ a distributorů 200 miliard korun nehodlá nijak slevit. "Nevylučuji variantu přímého prodeje investorovi. Nedomnívám se, že by odložením privatizace klesla cena ČEZ," řekl Grégr. Zároveň dodal, že privatizace elektroenergetiky se už nemusí stihnout do jarních parlamentních voleb.

Dvě stě miliard nenabídl nikdo
Ministr Grégr také vyvrátil spekulace o tom, že francouzská EdF byla ochotna za ČEZ zaplatit vládou vyžadovanou sumu. "Žádný z investorů dvě stě miliard nenabízel," uvedl Grégr.

Electricité de France navíc trvala například na garancích za jadernou část ČEZ nebo odmítala dlouholeté kontrakty na odběr uhlí od severočeských dolů. "Vláda nechtěla obětovat horníky vyšší ceně," vysvětlil Grégr, proč ministři trvali na balíku omezujících podmínek.

Připomínky měla EdF údajně i k povinnému vysokému množství elektřiny, které má ČEZ v následujících letech vyrobit. "Poslední závažnou připomínkou byla žádost, aby se zrušilo omezení, zakazující dovést firmu do likvidace. Žádost zněla, aby tak přísně nebyl měřen případ, kdy by kvůli nesplnění evropských limitů bylo nutné uzavřít některou z hnědouhelných elektráren," sdělil jeden ze zdrojů blízkých jednání mezirezortní privatizační komise.

Stát v kupní smlouvě pod velkými sankcemi nadiktoval, že po dobu osmi let nesmí investor žádnou z koupených firem prodat či přivést do likvidace. Chtěl po něm také, aby prodával velké množství elektřiny a nakupoval patnáct let od uhelných společností více uhlí než před plným spuštěním Temelína.

PRIVATIZACE ELEKTROENERGETIKY SE TÁHNE UŽ LÉTA

- Březen a duben 1998 - Tošovského vláda přijala dvě usnesení k postupu privatizace distribučních společností.

- Květen 1999 - Vláda uložila ministrům průmyslu a financí, aby předložili plán dokončení privatizace distribučních firem.

21. července 1999 - Vláda Miloše Zemana zrušila usnesení Tošovského vlády o privatizaci energetiky z jara 1998.

29. října 1999 - MPO a MF předaly úřadu vlády dva návrhy strategie privatizace energetických firem. MPO navrhovalo prodat ČEZ resp. Transgas společně s distributory, MF oddělený prodej distribučních firem.

15. listopadu 1999 - Vláda přerušila projednávání prodeje.

12. ledna 2000 - Vláda schválila energetickou politiku, jejímž cílem je mimo jiné dokončení privatizace energetik.

4. října 2000 - Vláda rozhodla, že prodá státní podíl v ČEZ najednou s šesti distribučními společnostmi, a to na základě výběrového řízení. Státní podíly ve společnostech Pražská energetika a Jihočeská energetika, kde stát majoritu ztratil, prodá odděleně až po privatizaci ČEZ a šesti distributorů.

15. prosince 2000 - FNM vyzval k vyjádření předběžného zájmu
uchazeče o pozici poradce vlády při privatizaci energetiky.

28. února 2001 - FNM vyzval potenciální strategické investory k předběžnému vyjádření zájmu o elektroenergetické firmy.

20. března 2001 - FNM vyhlásil poradcem státu společnosti Deloitte & Touche a N.M. Rothschild and Sond Limited.

9. dubna 2001 - Vláda uložila ministru financí Pavlu Mertlíkovi, aby na základě právního rozboru zrušil výběr poradců. Vláda rovněž zamítla jeho návrh privatizovat čtyři regionální firmy, v nichž stát nemá majoritu, zvlášť a před prodejem balíku energetických firem. Den poté Mertlík rezignoval na svoji funkci.

21. června 2001 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil výběr poradenské firmy, 11. července zrušil soutěže k výběru poradců pro privatizaci plynárenství a energetiky i FNM.

18. července 2001 - Vláda odsouhlasila, že poradcem při privatizaci elektroenergetiky bude společnost Deloitte & Touche.

24. srpna 2001 - FNM vyzval investory k vyjádření zájmu o balík akcií elektroenergetických firem. Do 10. září zájem vyjádřilo 12 potenciálních investorů z Evropy a Severní Ameriky.

3. října 2001 - Vláda rozhodla o dvou změnách v usnesení o privatizaci elektroenergetiky z října 2000. Stát prodá celý svůj 67,6procentní podíl v ČEZ místo původně schválených 64 procent. Po privatizaci pak nebude kupovat zpět přenosovou soustavu ČEPS, ale nechá si v ní jen tři procenta.

5. října 2001 - Vládou pověřená meziresortní komise zúžila počet zájemců na francouzskou Eléctricité de France (EdF), belgický Electrabel a konsorcia britské International Power s americkou NRG Energy a italského Enelu a španělské Iberdroly.

14. prosince 2001 - Návrhy kupních smluv odevzdaly poradci pro privatizaci EdF, Enel s Iberdrolou a International Power.

16. prosince 2001 - Komise vyloučila všechny zájemce s výjimkou italské společnosti Enel.

17. prosinec 2001 - Vláda odložila rozhodnutí o privatizaci na 7. ledna s tím, že do druhého kola hodlá pozvat Enel a EdF. Vyhlásila, že chce získat nejméně 200 miliard korun.

7. ledna 2002 - Privatizační komise zhodnotila nabídky EdF a konsorcia Enelu a Iberdroly. Doporučila vládě tendr zrušit.

9. ledna 2002 - Vláda tendr zrušila.

Pramen: ČTK

,