Zakladatelé firmy Walmark - Majiteli společnostiWalmark jsou tři bratři Walachové, zleva: Mariusz, Waldemar a Adam. V 90. letech začali obchodovat s mákem či nápoji. Dnes jsou předními výrobci vitaminových přípravků a loni koupili největší řetězec obchodů se speciální výživou Vitaland. (18. července 2005) | foto: Alexander Satinský, MF DNES

Rodinné firmy zapouštějí v Česku kořeny

  • 6
Narodit se do oprátky rodinné firmy předurčuje život dětí podnikatelů. V očích svých rodičů vždy tuší otázku: Vezmeš to po mně? Podle amerických odhadů jen třetina rodinných firem přejde na druhou generaci a pouhá desetina zakladatelů se dočká toho, že jejich firmu povedou i vnuci.

Za rodinnou firmu se považuje ta, kterou vlastní nebo řídí rodinní příslušníci.

Právě následnictví je jednou z jejích hlavních známek. "Podmínkou je, aby firma prosperovala a aby se o ni děti zajímaly," podotkla majitelka kosmetické společnosti Ryor Eva Štěpánková, která vsází budoucnost na svou dceru.

Čekání na otce podnikatele
Mnozí z českých podnikatelů začínali před 15 lety svůj byznys z domova, z garáží nebo v pronajatých kočárkárnách na sídlištích.

Dost se jich však také vrátilo k podnikání dědů tak, že získali zpět majetek v restitucích jako rodina Lobkowiczů a dalších šlechtických rodů nebo živnostníků, jako jsou uzenáři Váhalovi z Hustopečí. A jiní privatizovali.

Kolik jich podniká s celou rodinou, však v Česku nikdo nesleduje. Nejvíce rodinných firem je ve Spojených státech, v Evropě vyniká Itálie. V evropském srovnání je počet českých rodinných firem nízký.

Jen pro zajímavost: v názvu má zmínku o synovi 50 společností, dcer je jen sedm. "Nedá se to sledovat, firmy se dělí třeba podle velikostí, ne podle rodinného řízení. Někdo to může mít v názvu, jiný ne," říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Ani podmínky pro čerpání bankovních úvěrů většinou nejsou pro rodiny výhodnější.

V západní Evropě se jejich počet sleduje víc, jsou podhoubím ekonomiky. Existuje sdružení rodinného podnikání, které má osm tisíc členů, a v 90. letech vznikla také mezinárodní organizace rodinných firem, která má členy z více než padesáti zemí bez českých zástupců.

Mezi nejznámější příklady rodinných firem u nás patří krnovská firma otce a syna Samarasových, kteří vrátili a znásobili věhlas Kofoly. Začínali před patnácti lety s malou firmou na dovoz zeleniny a dnes mají nadnárodní společnost s více než dvoumiliardovým obratem.

V nápojích začali také tři bratři Walachovi, ale odtud se přesunuli k vitaminům a potravinovým doplňkům a dominují už několika trhům v Evropě. Také oni se mohou chlubit dvoumiliardovým obratem.

Za rodinnou společnost, nebo spíše impérium, se dají považovat i firmy otce a syna Komárkových, majitelů železáren, naftových dolů či cestovní kanceláře Fischer.

Z nuly se svým podnikáním prorazili na vrchol také manželé Girstlovi z Brna s telekomunikační společností GiTy, která buduje sítě pro GSM. Začala v roce 1990 se čtyřmi zaměstnanci a dosáhla třímilionového obratu, který se už další rok zdesetinásobil.
Ti všichni se budou někdy rozhodovat, co s jejich firmou bude dál.

Experti z americké poradenské skupiny 3i Group radí nenechávat nic náhodě a připravovat nástupce dlouho dopředu. "Existenci třetiny malých firem ohrožuje věk vlastníka," varuje ve své studii.

Po přechodu řízení firmy na děti pak radí, aby otec zůstal ještě aspoň pět let ve firmě jako poradce, mentor.

Sestra jako konkurence
Převod majetku na děti však může přinést spoustu komplikací.

Výrobce olomouckých syrečků z Loštic na Šumpersku Alois Wessels, který otevřel výrobnu syrečků v roce 1876, měl dvě dcery. Ve snaze spravedlivě je podělit dal každé věnem jednu továrnu na olomoucké syrečky, obě dcery měly značku a znaly i jedinečný recept. Od té doby si konkurovaly. Po restituci v konkurenci obě firmy provdaných dcer pokračovaly a jedna z nich loni zkrachovala.