"Návrh na zavedení mostného se tu vůbec neobjevil," řekla Eva Kubátová z tiskového oddělení magistrátu.
Praze by se přitom vybírání mostného hodilo. Do konce loňského roku měl být opraven Libeňský most, ale město začalo kvůli krizi šetřit, a tak na jeho rekonstrukci žádné peníze vyčlenit nechce. - čtěte Sliby chyby radních: návrh rozpočtu prozradil, co vedení Prahy nesplní
O zavedení mostného na státních komunikacích neuvažuje ani ministerstvo dopravy. "Zákon to neumožňuje a o jeho změně rozhodně neuvažujeme. Držíme se jen mýtného pro nákladní automobily na vybraných komunikacích," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Naopak rádi by mostné zavedli v Dobřichovicích, kde ho také na přelomu tisíciletí čtyři roky vybírali. Z rozhodnutí Ústavního soudu ČR ale od placení desetikorunového poplatku za denní užívání mostu nakonec upustili.
"Mýtné bylo dobré. Vybrali jsme na něm asi deset milionů korun, což nám pomohlo splatit půjčku ve výši 18 milionů, a navíc nám pomohlo i regulovat dopravu. pokud by to šlo vrátit, hned bychom do toho šli znovu," říká místostarosta Dobřichovic Petr Kaplan.
V minulosti se mostné platilo běžně, snobové ho měli rádi
Poplatek za používání mostu se v českých zemích používal od pradávna. Hostoricky navázalo na poplatky, které lidé platili za přívozy. Ty ale nebyly příliš praktické, a tak plavidla postupně začaly nahrazovat mosty.
Egon Erwin Kisch... pražští snobové se Karlovu mostu zproštěného poplatků vyhýbali, protože nemohli ukázat, že na to mají.. |
Jejich majitelé doufali, že mostné jim částečně vrátí vložené stavební náklady. Vybírání mostného spojeného se soukromým vlastnictvím mostů zažilo svůj vrchol v 19. století. S následujícím stoletím pak mosty většinou putovaly do státních rukou a od mostného se upouštělo.
V Praze si mohli obyvatelé "oddechnout" před pětaosmdesáti lety, 24. ledna 1925, kdy bylo mostné definitivně zrušeno. Nepopulární poplatek však úplně nezanikl a na řadě mostů po celém světě se vybírá i v současnosti. - čtěte Nad Temží se draží soukromý most, nový majitel vydělá ročně miliony
První bylo mostné zrušeno na Karlově mostě 23. listopadu 1815. A kupodivu to prý nevyvolalo jen kladné reakce. Jak píše ve svých pražských fejetonech Egon Erwin Kisch, pražští snobové se pak Karlovu mostu zproštěného poplatků vyhýbali, protože nemohli ukázat, že na to mají.
Mostné v minulosti vybírali zřízenci, kteří většinou sídlili v malém domku poblíž mostu. Příkladem je přízemní hrázděný domek, který dosud stojí v blízkosti dnešního Mánesova mostu.
Výběrčím prý Pražané říkali všelijak, třeba datlové, protože "klofali" z misky drobné mince. I tehdy ale platily výjimky, zdarma se mohli přes pražské mosty pustit vojáci a členové pražského policejního sboru, ovšem pouze když měli na sobě uniformu.
Mezi mosty, které nahradily přívoz, patřil například most Ha´penny v irském Dublinu. Ten toto neoficiální pojmenování dostal právě od "půlpencového" (half-penny) mýtného, které se zde po jeho otevření v roce 1816 vybíralo.
K dalším mostům, kde se hned po jejich otevření vybíralo mostné, patřil známý londýnský most Tower Bridge přes Temži nebo most Golden Gate v San Francisku, otevřený v roce 1937.
Mostné občas vyvolávalo protesty, které často vyústily až v bojkot "postiženého" mostu. Takovým byl třeba most zvaný James River ve Virginii v USA. Místní státu vyčítali, že jedinou investicí do neudržovaného mostu bylo právě vybudování stanoviště pro výběr mýtného.
Odpůrcům poplatku vadilo často také nejen placení samotné, ale i dopravní zácpy, jež vybírání mostného vytváří. Právě na zpomalování dopravy a zatěžování životního prostředí upozorňovali Britové bojující za zrušení mýtného, které od 18. století platí na historickém mostě
Swinford Bridge přes řeku Temži nedaleko anglického Oxfordu.
Protesty jim ale nepomohly. Most byl loni v prosinci prodán za 1,08 milionu liber (asi 32 milionů korun) kupci, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Možná také proto, že mostné vynáší 100 tisíc liber (téměř tři miliony korun) a vlastník navíc nemusí platit ze zisku daně.
