Na reklamu padne přes 15 miliard

Inzerenti letos zaplatí za reklamu v médiích 15,85 miliardy korun. Ve své pravidelné prognóze to uvádí mediální zastupitelství ARBOmedia. Oproti loňsku by se tak výdaje do médií zvýšily téměř o sedm procent, přičemž 46,4 procenta u celkové částky poputuje do televizí. Na objemu inzerce by se podle Štěpána Woldeho z ARBOmedia neměly projevit srpnové povodně.

Pokud jde o televize (ARBOmedia prodává reklamu pro Českou televizi), upozorňuje zpráva na změnu struktury reklamních spotů. Inzerenti stále více používají "připomínající" šoty, kdy hlavní část reklamy běží na začátku bloku a pak se jednou nebo dvakrát připomene.

Wolde připomněl, že čtyřicet procent ceny televizní reklamy platí desítka největších inzerentů. K těm letos patří na prvních místech Danone, Procter and Gamble a Nestlé.

Meziročně se výdaje do TV reklamy zvýší o 8,9 procenta, a příští rok se má pozice televizí dál posílit, když by podle prognózy měly inkasovat 7,86 miliardy korun.

K oživení mají přispět tzv. crossmediální projekty - propojení obrazového zážitku z televize, informací z teletextu a interaktivní reakce prostřednictvím internetu.

Internet
Výdaje na reklamu umístěnou na webových serverech stojí na opačné straně žebříčku. ARBOmedia míní, že do nich letos inzerenti vloží maximálně 190 milionů korun.

Počet uživatelů internetu by měl do konce roku stoupnout na 2,8 milionů, s tím že se zvyšuje podíl lidí, kteří se k celosvětové síti připojují nejen z práce, ale i z domova.

Podle Tomáše Jankůje z ARBOmedia je mezi zadavateli dlouhodobě nejvyšší zájem o standardní fullbanner. "Ostatní formáty jsou krátkodobou záležitostí, která se na trhu příliš dlouho neudrží," tvrdí Jankůj. Jiné rozměry bannerů podle něj slouží pouze jako krátkodobá inovace.

"Nejprodávanějším a pro inzerenty nejatraktivnějším reklamním formátem na iDNES jsou jednoznačně velké čtverce 300x300 v článcích a nestandardní reklamní produkty, jako jsou například tematické přílohy či partnerství. Naopak zájem o full bannery dlouhodobě klesá a dnes nepředstavují více než 15 procent reklamního obratu," oponuje obchodní ředitel iDNES Petr Stuchlík. iDNES prodává reklamu přímo, bez zprostředkovatelů.

Také odhad objemu výdajů do internetové reklamy je podle Stuchlíka příliš pesimistický. Dodává, že zadavatelé preferují velké reklamní formáty, protože mají výrazný komunikační účinek samy o sobě (nemusí se na ně klikat) a jsou použitelné pro různé typy kampaní.

Tisk
Druhou největší skupinou v podílu reklamních výdajů jsou tištěná periodika, jejichž příjmy se mají letos pohybovat kolem 5,8 miliardy korun a stouply by tak o pět procent.

Největší vzestup investic zaznamenaly deníky. Deset nejsilnějších zadavatelů v tisku přitom pokrývá asi 16 procent investic, což je výrazně menší podíl než v televizích. Prim hrají mobilní operátoři a automobilky.

Rozhlasové stanice jsou z hlediska TV a tisku doplňkové médium, i když stále  podstatně silnější než internet. Letos mají inkasovat za propagaci firem miliardu korun.

2003: Setrvalý růst
O dalších 800 milionů, tedy asi 5,1 procenta, si podle ARBOmedia inzertní trh polepší v následujícím roce. Celkové reklamní výdaje by se měly vyhoupnout na 16,66 miliardy korun.

Rovnoměrný růst zasáhne všechny oblasti a dominanci si tak nadále udrží televize, které z celkového měšce uloupnou 7,86 miliardy korun. Na tištěná média vyjde 6,12 miliardy, rádio dostihne billboardy na částce 1,1 miliardy. Do internetu má zamířit 210 milionů korun.