ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V české půdě přibývá karcinogenního kadmia. Experti volají po zpřísnění

  • 198
V české půdě přibývá nebezpečného kadmia, těžkého kovu, který pochází hlavně z fosforečných hnojiv, vyplývá ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí. Koncentrace se podle ekologů zvyšuje hlavně v nejúrodnějších oblastech země –⁠ na středním toku Labe, na Hané a na Jižní Moravě. Kontroly potravin v Česku ukazují na minimální rizika.

Upozorňuje na to organizace Safer Phosphates s odkazem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí s názvem „Evropské životní prostředí - stav a výhled 2020“.

Přes trend nárůstu kovu v půdě (odbourávání látky je otázkou desítek let) je obsah kadmia v tuzemských půdách ve srovnání se zeměmi Evropské unie poměrně nízký. Situace je o dost horší například v části Německa, v Polsku, Maďarsku, Španělsku či Itálii.

Pokud nezměníme technologie pěstování potravin, tak budeme pořád dosypávat fosfor, ale jakmile půdy jednou kontaminujeme, bude prakticky obtížné nebo nemožné je vyčistit.

Jan Frouzprofesor z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy

Zejména ekologové nicméně varují, že kadmium v půdě představuje zátěž pro budoucí generace. Navíc je těžký kov spojován se vznikem zdravotních problémů jako je řídnutí kostí, deformace novorozenců a také s různými druhy rakoviny. Rizikem může být kontaminace půdy, kdy se následně kadmium dostává do potravinového řetězce a lidského těla.

Zdrojem kadmia, uvolněného do půdy, jsou mimo jiné fosforečná minerální hnojiva, využívaná například u pěstování obilovin a řepky.

„Pokud nezměníme technologie pěstování potravin, tak budeme pořád dosypávat fosfor, ale jakmile půdy jednou kontaminujeme, bude prakticky obtížné nebo nemožné je vyčistit,“ říká profesor Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy, který se přimlouvá za zpřísnění limitů pro obsah kadmia v půdě. „Ne, že bychom zítra plošně zahynuli, ale situace se bude zhoršovat a každé kilo navíc přinese nějakou kontaminaci,“ dodal.

Evropské nařízení o pravidlech pro dodávání hnojivových výrobků do EU, které bude platit od roku 2022, stanovuje limit kadmia pro EU na maximálně 60 miligramů na kilogram. Česká republika nastavila při vstupu do EU limit 50mg/kg.

Znečištění zemědělských půd v ČR kadmiem.

Odbourávání látky v půdě je velmi pomalé. Podle francouzské agentury pro bezpečnost potravin a životního prostředí ANSE by při zavedení limitu kadmia na úrovni 20 mg/kg vymizela současná kontaminace půd kadmiem za sto let.

Jan Frouz si myslí, že by se proto limity měly zpřísnit. Třeba Maďarsko a Slovensko mají limit na 20 miligramech a Finsko na 25 miligramech. Poukazuje přitom na českou praxi, kdy v některých lokalitách obsah kadmia v zemědělských půdách výrazně překračuje limit ministerstva životního prostředí 0,5 miligramu na kilogram půdy (hodnota je násobně menší než zmíněný limit pro hnojiva). Tuto hranici už ministerstvo považuje za rizikovou, nicméně za překročení nehrozí podle profesora žádné sankce.

Průměrný obsah kadmia v tuzemských půdách je 0,3 miligramů a do zmíněného limitu se vejde, ale na Znojemsku, kde měření dopadla nejhůř, byly v některých zemědělských půdách naměřeny hodnoty 7,5 mg/kg. „Neznamená to, že by tam všichni měli onemocnět, ale riziko zde narůstá,“ dodal Frouz.

Kromě minerálních hnojiv se kadmium do půdy uvolňuje i z přípravků na ochranu rostlin, průmyslových emisí, hnoje a kalů z čistíren odpadních vod, konzervačních prostředků na dřevo nebo z farmaceutických výrobků.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy rozporuje vliv fosforečných hnojiv na obsah kadmia v zemědělské půdě v ČR. „Monitorováním obsahů rizikových prvků, včetně kadmia, se zabýváme více než 20 let. Naše poznatky jsou podstatně odlišné. Obsah kadmia v půdách souvisí zejména s imisními spady, odpadními vodami, vliv hnojení fosforečnými hnojivy považujeme za marginální,“ říká ředitel ústavu Radim Vácha.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí se kadmium akumuluje ve 45 procentech zemědělských půd v Evropě.

Potraviny jsou bezpečné

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský namítá, že nárůst obsahu kadmia v nejúrodnějších oblastech odporuje jeho pozorováním a podle jeho zjištění spíše obsah těchto kovů klesá.

„Lze konstatovat, že zvýšené obsahy kadmia nacházíme v oblastech s metalurgickým průmyslem (severomoravský region), dále v oblastech s významnými energetickými zdroji založenými na spalování uhlí (podkrušnohorské pánve), v okresech Příbram, Beroun, Plzeň a ojediněle např. v okresech Šumperk, Zlín, Havlíčkův Brod a Brno. Obecně lze vyšší obsahy kadmia očekávat také v nivách řek, na fluvizemích, což souvisí s procesem vývoje těchto půd,“ sdělila mluvčí zkušebního ústavu Ivana Kršková.

Doplňující vyjádření ÚKZÚZ

Zpřísňovat limity u hnojiv se nebudou. Úřad považuje nastavenou hranici za bezpečnou. Uvolňování kadmia do rostlin totiž souvisí s pH půdy. Čím jsou půdy kyselejší, tedy pH nižší, tím je kadmium rostlinám přístupnější a roste riziko průniku do potravin. Nižší pH mají severské země. Třeba ve Finsku se pohybuje kolem hodnoty 4,5, a proto je podle ÚKZÚZ limit u hnojiv nižší. Hodnoty pH u českých půd se v průměru pohybují kolem 6,1. 

„Lze tedy říci, že národní legislativa stanoví z pohledů našich znalostí a zkušeností bezpečný limit kadmia u fosforečných hnojiv z hlediska případné kontaminace potravního řetězce,“ dodala mluvčí.

Také z výsledků kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce je patrné, že jídlo na pultech větší riziko pro spotřebitele ve vztahu k obsahu kadmia nepředstavuje. Loni inspekce odebrala v rámci monitoringu cizorodých látek 2118 vzorků, z čehož maximální limit překročilo 24 vzorků, tedy 1,1 procenta. Konkrétně u kadmia byl problém ještě menší. Z 209 vzorků potravin, mezi kterými bylo například ovoce, zelenina, ryby, houby nebo brambory, nevyhověl pouze vzorek máku. Každá ze zhruba 100 skupiny potravin má svůj maximální limit stanovený odlišně, ale jde o hodnoty v řádech desetin až setin miligramu.