Bílkova vila je segmentovitě prohnutá. Podle některých výkladů má její půdorys...

Bílkova vila je segmentovitě prohnutá. Podle některých výkladů má její půdorys připomínat kosu, která žne obilí (sloupy). | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Bílkova vila je secesní skvost, který se opět zpřístupnil veřejnosti

  • 1
Po půl roce příprav nové expozice se znovu otevřela jedna z nejvýznamnějších pražských staveb Bílkova vila. Dům umělce, který se stylizoval do role kněze, evokuje starověký chrám.

Autorem pozoruhodné stavby z let 1910–1911 je sochař František Bílek, jeden z nejoriginálnějších českých umělců přelomu 19. a 20. století. Vyhraněný náboženský charakter jeho tvorby však vyvolával už za jeho života kontroverze, nepochopení a kritiku.

Je to jeden z prvních tuzemských rodinných domů s plochou střechou, zvenčí však odráží Bílkovo hluboké náboženské založení. Půdorys stavby tvaru segmentu je odvozený od záseku kosou při sklizni.

Symbolista František Bílek vnímal svou tvorbu jako poslání. Umělcovo chápání světa je vidět v jeho domě v Chotkových sadech.

Do středu pomyslné kružnice sochař původně situoval sochu Mojžíše – starozákonního rozsévače a předobraz Krista, s nímž se identifikoval. Myšlenky duchovní orby, setby, zrání a úrody byly stěžejními alegoriemi Bílkovy spirituality.

Podobný význam mají betonové egyptizující klasové sloupy, které kontrastují s režným zdivem stavby. V jižní části je sochařský ateliér, v té severní dvoupodlažní byt umělcovy rodiny. Místnosti nejsou pravoúhlé, okosením jejich nároží vznikl labyrint menších prostor a intimních zákoutí.

Autentickou atmosféru interiérů dotváří původní Bílkem navržený a částečně i jím řezaný nábytek a symbolické detaily. Navrhl si též interiérové prvky v kovu: lustry a dveřní kliky přírodních tvarů.

Nová expozice obsahuje zejména exaltovaná raná díla, nabitá intenzivním mysticismem, grafická a keramická tvorba pak doplňuje sochařská díla.

11. září 2015