- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Šikovně využitý potenciál staré budovy, ale nevyužitý potenciál tématu v článku.
"Rekonstrukce byla o to jednodušší,... O to byla rekonstrukce jednodušší."
iDnes nemá editora? A ani redaktor si neumí po sobě článek přečíst?!
Článek bez závěru a bez pointy.
Byty mají stále k prodeji, takže PR článek...
Nejsme specialista na pasivní domy. Ale vytápění standardními radiátory s kondenzačním kotlem? U pasivního domu bych předpokládal rekuperaci nebo něco podobného, ale je-li tam, tak proč plynové kotle a radiátory? A není-li tam, tak na kolik je vytápěná voda v radiátorech? Předpokládal bych tam min. na 35 stupňů, ale to by byla asi větší spotřeba i u kondenzačního kotle. To tam "honí" studenou vodu, ale to by asi neměli průměr 23,5 stupně? Může mi někdo, kdo tomu hoví toto vysvětlit?
Je to sice hezké, že to udělali na pasiv. Ale ta budova je ošklivá.
Neznám sice konkrétní náklady, ale pro ilustraci pro větší RD. Rekuperační jednotku lze pořídit od 37 do 53 tis. (česká Atrea). Ta nejdražší je pro plochy nad 250 m2. Rozvody u novostavby vyjdou nejlevnější plastové. Výměna filtru je jednoduchá a je to položka v řádu stokorun. Zatím jsme čistili jen rekuperační jednotku. Potrubí není třeba nijak udržovat. Zvolili jsme jednoduché mechanické ovládání a 100 W elektromotor jede cca 6 hod. denně. Kondenzační plynový kotel lze pořídit od 32 tis. do cca 60 tis. včetně vestavěného zásobníku. Tyto dvě investice se rozhodně vyplatí (vyzkoušeno v praxi). Ovšem ohřev TUV sluncem už ne. Životnost zařízení je na hranici amortizace. Záleží jen na vývoji cen plynu.
U pasivního domu kondenzační kotel?
Promiňte, ale článek, zdánlivě zaměřený na ekonomiku provozu o ní nevypovídá lautr nic. Velmi nízká částka za vytápění není sama o sobě žádným parametrem, pokud nejsou známy celkové investiční náklady a zejména další provozní náklady (provozování rekuperace, čištění a výměna filtrů a pod.)
Můj známý dělal pasivní dům. Předepsaný výrobce či prodejce ze seznamu, kterého proplácí ministerstvo byl často dražší až o 40 až 100 % . Takže nakonec si o žádné dotace nežádal. Ušetřil si čas a nervy.
Blbost.
U pasivních domů (oblast podpory B) nemusí být výrobky a technologie ze seznamu odborných dodavatelů. Jediné povinné je výpočtově splnit požadované parametry a po realizaci projít testem průvzdušnosti.
A kolik ta rekonstrukce stála? Kolik stálo vytápění, kolik to zateplení, kolik okna, kolik nucené větrání s rekuperací, kolik ten solární ohřev vody? Bez těchto údajů je článek poměrně bezcenný. A ideálně prosím doplňte ceny bez nějakých dotací.
Souhlasím s trendem stavby zateplovat a využívat šetrné energie, nové technologie, protože je lepší být soběstačný tady než vozit uhlí z USA nebo plyn z Ruska. Jen to musí dávat finanční smysl a to ideálně bez dotací (tedy okradení těch, co na to nedosáhnou).
Pokud počítám, že v bytě běžné velikosti by to topení vyšlo na 15-20 tisíc za rok, tak je to dost velký rozdíl. Počítám, že i normálně zateplený byt by stál nějakých 7 nebo 8 tisíc ročně. Ale ano, škoda že tam nejsou uvedeny náklady.