Odborníci se jakýmkoliv dlouhodobějším predikcím brání. Vzhledem k motýlímu efektu a teorii chaosu dobře vědí, že meteorologické předpovědi jsou v řádech týdnů či měsíců stále nespolehlivé. Globální modely jsou ale rok od roku sofistikovanější a pravděpodobnost spolehlivých předpovědí se zvyšuje.
Globální modely potvrzují mírnou zimu
Podle meteoroložky naznačuje celkem čtrnáct globálních modelů, které vznikaly v renomovaných meteorologických organizacích po celém světě během října, že letošní zima by mohla mít mírnější průběh. „Je tu tedy o něco vyšší pravděpodobnost, že zimní měsíce budou ve střední Evropě teplejší. Tím mám na mysli prosinec, leden a únor jako celek.“
I když jsou dlouhodobé předpovědi přesnější než v minulosti, podle Kliegrové mají své limity. Je však nesporné, že velmi úspěšně se dá předpovědět celková průměrná teplota nebo alespoň trendy. Naopak předpovídat vývoj teplot pro jednotlivé dny nebo týdny je problematické.
„I tak se ale podle těchto modelů dá říct že je čtyřiceti až padesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní zima bude teplotně nadnormální,“ říká meteoroložka.
ČHMÚ dlouhodobé předpovědi na několik měsíců dopředu zatím nedělá, ale chystá se na to. „Netroufnu si naznačit, kdy přesně to bude. Alespoň tedy řeknu, z čeho budeme vycházet.“
Model Aladin předpoví klimatické změny
„Máme numerický model Aladin, který už v tuto chvíli používáme. A právě tento model se upravil i pro klimatické modelování. Takže se díky němu snažíme modelovat změnu klimatu do budoucna, a to až do roku 2100. Bude ale připraven dělat i dlouhodobé předpovědi v řádu let i měsíců,“ konstatuje meteoroložka.
„Zatím připravujeme jen měsíční předpovědi. Ta nejnovější je z pondělka na další čtyři týdny. A zatímco máme za sebou teplé období, kdy dokonce padaly teplotní rekordy, tak následující týdny by se mohly teplotně přiblížit k normálu,“ předpovídá Kliegrová.
Aktuální předpověď ČHMÚ:Období od 31. října do 27. listopadu 2022 bude teplotně průměrné až slabě nadprůměrné. První týden bude teplotně nadprůměrný až průměrný s minimálními nočními teplotami kolem 6 °C, v noci na čtvrtek jen kolem 2 °C. Maximální denní teploty budou kolem 13 °C, na začátku týdne i přes 20 °C, na konci již jen do 12 °C. Ostatní týdny budou většinou průměrné, relativně nejchladnější bude poslední týden období s minimálními teplotami kolem 1 °C a nejvyššími kolem 7 °C. Období jako celek bude pravděpodobně srážkově průměrné s úhrny v jednotlivých týdnech kolem 10 mm. Hlavně v závěru období se mohou objevit od vyšších poloh sněhové vločky. |
V Rozstřelu pak meteoroložka detailně popsala, jak se dlouhodobé předpovědi reálně dělají a jaké technologie k nim odborníci využívají. Zmínila i to, že ČHMÚ sleduje dlouhodobé trendy ve vývoji počasí. „Víme, že průměrná roční teplota se za posledních 60 let zvýšila zhruba o dva stupně.“
Méně mrazivých nocí
„Zajímavé je, že se ale teplota nezvyšuje rovnoměrně během celého roku. Podzim v podstatě zůstává teplotně stále stejný. Naopak, zvyšuje se teplota v létě a potom v zimě. Navíc minimální teploty se v zimě zvyšují více než ty maximální. To znamená, že máme méně mrazů,“ uvádí meteoroložka.
Závratně se tak podle ní v zimě nezvyšují nejvyšší denní teploty ale naopak rostou nejnižší noční teploty. „Mrazivých extrémů je tak opravdu méně. Stejně tak jsme v létě svědky vyššího počtu tropických dní, kdy je maximální teplota vzduchu nad třicet stupňů.“
Kliegrová se v Rozstřelu vyjádřila i k tomu, jak efektivní je v ČR využívání solární a větrné energie vzhledem k místním klimatickým podmínkám. „Obecně, když vezmeme celý rok, tak je na tom Česká republika poměrně dobře. Můžeme tak celkem úspěšně využívat solární a větrnou energii. Ale v reálném využití máme stále rezervy.“
Problémem je ale podle ní to, že solární energie je během roku nerovnoměrně rozmístěna. „Od dubna do října využijeme 75 procent solární energie z celého roku. Na pět měsíců pak zbývá zbylých 25 procent. A to jsou přitom měsíce, kdy by lidé vzhledem k topení tuto energii potřebovali nejvíce. Takže určitě nelze spoléhat na to, že nám solární energie na střeše pokryje celou zimu,“ říká meteoroložka s tím, že v zimě je účinnější energie z větrných elektráren.
V závěru Rozstřelu pak hovořila o projektu Ministerstva životního prostředí „Perun“, který se zabývá klimatickým modelováním a s jehož výsledky bude veřejnost seznámena během příštího roku.
Jak se v ČR projevuje globální oteplování? Kdy budou dlouhodobé předpovědi opravdu věrohodné? A nezrychluje se v posledních letech klimatická změna? I na to odpovídala vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie z Českého hydrometeorologického ústavu Hradec Králové v úterním Rozstřelu.
