Rostoucí ceny vytáhly Čechům z peněženek poměrně významnou část mzdy, o kterou si loni polepšili. Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 6,3 procenta.
"Horší situace byla naposledy koncem 90. let, kdy byla poměrně výrazně roztočena spirála vysokého mzdového růstu na jedné straně a vysoké inflace na straně druhé," uvedli statistici.
Nezaměstnanost vzrostla na 7,4 %Bez práce bylo v únoru 429 tisíc lidí, ekonomika je v recesi |
Žebříček mezd podle regionů nedopadl nijak překvapivě. Nejvíc si polepšili obyvatelé Prahy, kde platy rostly v průměru o 9,7 procenta na 29 408 Kč.
Ve Středočeském kraji průměrná mzda přidala 6,6 procenta na 23 057 Kč a v Plzeňském osm procent na 21 663 Kč. Naopak nejméně v průměru vydělávali v Karlovarském kraji, kde průměrná mzda stoupla o sedm procent na 19 411 Kč, jediná tak zůstala pod dvacetitisícovou hranicí.
V samotném čtvrtém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda stoupla o 8,3 procenta, tedy 1 946 Kč, na 25 381 korun. Výsledky tak potvrdily mzdový růst, který podle ČSÚ začal již v roce 2007 a vrcholil v prvním čtvrtletí 2008.
Průměrný růst mezd za 4. čtvrtletí ovlivnily zřejmě výplaty odstupného zaměstnancům, kteří na konci roku dostávali výpovědi.
"Jednorázové odstupné ale zpravidla nesměřuje u jeho nabyvatele ke zvýšení spotřeby. Podporu ekonomiky si tak nelze od zvýšení mezd v 4. čtvrtletí slibovat," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Jak loni rostly mzdy1. čtvrtletí 22 494 2. čtvrtletí 23 178 3. čtvrtletí 23 127 4. čtvrtletí 25 381 |
Nejvyšší průměrnou mzdu ve čtvrtém čtvrtletí pobírali zaměstnanci v odvětví finančního zprostředkování - 44 050 korun. To bylo zhruba 2,6krát víc než v oblasti ubytování a stravování, která se ocitla na opačném konci žebříčku.
Podle výpočtu statistiků rostly platy nejrychleji v oblasti těžby nerostných surovin, a to o 16,6 procenta na 35 625 Kč, v oblasti nemovitostí a pronájmu vzrostly o 15,7 procenta na 30 278 Kč a ve stavebnictví o 12,4 procenta na 27 075 Kč.
Letos se na platech plně projeví ekonomická recese. Firmy šetří a lidem mzdy porostou výrazně pomalejším tempem, pokud vůbec.
"Podle našeho odhadu by se mohla průměrná mzda zvýšit nominálně pouze o necelé procento a reálně může dojít k poklesu mzdové úrovně," předpovídá analytik Patria Marek David.
"Použijeme-li reálné mzdy jako měřítko životní úrovně, můžeme říci, že se kvůli finanční krizi a jejím dopadům poprvé od roku 1998 v ČR sníží životní úroveň. Lze očekávat, že výrazněji na zhoršení ekonomické situace zareagují mzdy v podnikatelské sféře než platy zaměstnanců veřejného sektoru," dodal.