Proti vítězce Australian Open 2020 nastupovala královna letošního Wimbledonu za svízelných okolností. Po předcházející porážce Kateřiny Siniakové s Danielle Collinsovou věděla, že pakliže chce zachovat českou naději na účast v semifinále, musí zvítězit.
„Ani jsem nebyla tolik nervózní, ale člověk vnímá, že stav je 0:1 a že když prohraje, tak je konec,“ vyprávěla Vondroušová českým novinářům v Seville. „V zápase na to už nemyslím, hned se dostanu do tempa. A podpora od fanoušků i lidí, kteří tu s námi jsou, je neskutečná.“
Skvělé Češky slaví semifinále BJK Cupu. Rozhodl debl K+S, zářila Vondroušová |
Jak hodnotíte váš první duel při letošním finále BJK Cupu?
V předcházejících dnech jsem zde trénovala docela hodně, chtěla jsem hrát co nejvíce bodů, abych si zkusila ostré tempo, ale tréninky jsou něco jiného než zápas. V úterý proti Švýcarkám jsem se rozhodla ještě počkat a holky utkání zvládly skvěle, takže to byla dobrá volba. Teď jsem šla na kurt s tím, že se cítím dobře.
Keninovou, 33. tenistku světa, jste rozebrala dvakrát 6:1.
Myslím, že výsledek je pro soupeřku docela krutý, hrály jsme dobré výměny a dost jsme se tahaly. Důležitý byl game na 3:0 ve druhém setu, kdyby se tam chytla, mohl se vývoj ještě zamotat. Někdy se to sejde, že skóre vypadá příjemně, ale zápas moc příjemný nebyl. (smích)
Pomohlo vám i fandění spoluhráček z lavičky?
Ano. Jsme kamarádky, tým funguje skvěle. Všechny spolu vycházíme dobře, snažíme si zápasy užívat a podporovat se navzájem.
Vítěznou sérii za národní družstvo jste si prodloužila už na jedenáct singlových úspěchů.
Už si vždycky říkám, kdy skončí, snad nikdy. (smích) Ale ne, jednou to samozřejmě přijít musí. Já každopádně reprezentuju moc ráda, zápasy pro mě mají speciální význam.
BJK Cup 2023příloha iDNES.cz |
Zbývá vám energie na případné víkendové boje v semifinále a finále?
Na tohle síly ještě samozřejmě najdu. Rok je dlouhý, ale myslím si, že hrát za Česko má jiný náboj než na turnajích, kde jsme samotné. Pro nás je to tady lepší, užívám si to hodně.
Žasnete, že jste na konci náročné sezony fit?
Po US Open jsem měla problémy s loktem, do Číny jsem letěla jen kvůli Masters a hrála tam pod prášky, což nebylo úplně dobré, ani jsem moc netrénovala. Ale nějak jsem se dala dohromady a doufám, že si potom odpočinu a naskočím do toho znova.
Jak vidíte rozložení sil v celém týmu?
Protože jsme se vracely z Cancúnu, tak pro nás byl zápas už v úterý krutý. Ale holky ho zvládly skvěle a teď už jsme všechny ready. Máme neskutečně možností, můžeme hrát všechny všechno, vždycky se domluvíme, jak se kdo cítí.
Budete prožívat rozhodující debl proti Američankám? (rozhovor probíhal ještě předtím, než Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou zdolaly Danielle Collinsovou a Taylor Townsendovou 6:3 a 7:5)
Hodně. Už v úterý jsem byla úplně vyčerpaná, když jsme odjížděly na hotel, tak jsem říkala, že už nikdy nechci sedět na lavičce, že chci radši hrát. Protože když hrála Linda (Nosková), tak jsem od stavu 2:4 ve třetím setu neviděla ani míč. Seděla jsem na lavičce a jí se dařilo nejlíp, když jsem se nekoukala, takže jsem se pak dívala jen do země a byla neskutečně nervózní. Obdivuju, jak to jiné holky zvládají, pro mě je o dost snazší hrát než se dívat.
Jste wimbledonská vítězka a jednička týmu, postoupila jste i ve vnitřní hierarchii družstva, že se třeba snažíte hovořit ke spoluhráčkám?
No, to mi jde výborně. (smích) Ale v úterý jsem mluvila před zápasem s Lindou i Maruškou (Bouzkovou), snažím se je spíš motivovat, protože nervy máme každá velké a zodpovědnost za tým cítíme. Znám to sama ze svých zkušeností, chcete vyhrát pro sebe i pro ostatní holky. Hlavní je si zápas užívat, i když náhodou nevyjde. Je důležité, abychom stály při sobě a navzájem se podporovaly.
