Pochod milionu srdcí. Statisícová opoziční demonstrace ve Varšavě (1. října...

Pochod milionu srdcí. Statisícová opoziční demonstrace ve Varšavě (1. října 2023) | foto: Reuters

PŘEHLEDNĚ: Nejdůležitější evropské volby letoška. O co se hraje v Polsku?

  • 21
Nová ambiciózní evropská mocnost stojí na rozcestí. Ano, řeč je o Polsku, kde se už tuto neděli konají parlamentní volby. Portál iDNES.cz připravil přehledný souhrn hlavních favoritů, jejich klíčových témat a harmonogramu voleb.

Kdy se volí?

Polské parlamentní volby se konají v neděli 15. října. Volební místnosti se otvírají v sedm hodin ráno, zavírají se v devět večer. Ihned poté by měly být zveřejněny první odhady. Poslední zkušenost ze Slovenska nám ovšem napovídá, že se na ně nelze spoléhat. Na oficiální výsledky si budeme muset počkat až do pondělí 16. října. Nebo možná až do úterý.

Co se volí?

Poláci vybírají 460 poslanců Sejmu a sto senátorů. Do dolní komory parlamentu se volí poměrným systémem, strany k úspěchu potřebují překročit pětiprocentní hranici, koalice osmiprocentní. Do Senátu se volí v jednomandátových obvodech systémem relativní většiny: Kandidát, který získá největší počet hlasů, získává mandát. Většina opozice se proto dohodla, že v jednotlivých obvodech postaví jednoho kandidáta. Před čtyřmi roky jim tato taktika zajistila v Senátu těsnou většinu.

Kdo může uspět?

Největším favoritem zůstává vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Katoličtí konzervativci jsou u moci posledních osm let a čtyřicetimilionovou zemi změnili k obrazu svému. Přízeň voličů si zajistili štědrou sociální politikou, vybudovali jednu z největších armád v Evropě, ekonomice se výrazně dařilo. Dálnice se budují rekordním tempem, životní úroveň roste a Polsko v některých ekonomických ukazatelích předběhlo staré země EU, jako jsou Portugalsko nebo Španělsko.

PiS se pohybuje v průzkumech kolem 36 procent. Jeho podpora by ovšem mohla být ještě větší – nebýt téměř totálního zákazu interrupcí, který před dvěma lety vyvolal masivní protesty žen. Přestože Polsko zůstává evropskou baštou křesťanství, vliv katolické církve setrvale klesá a společnost je čím dál liberálnější. Opoziční protesty vyvolaly i vládní snahy podmanit si justici nebo totální ovládnutí veřejnoprávních médií.

Sekularizace Polska nabírá obrátky. Mladé znechutily skandály a omerta kněží

Kolem 30 procent předvolební sondy přisuzují Občanské koalici. Hlavní tváří největšího opozičního uskupení je Donald Tusk, někdejší premiér a předseda Evropské rady. Před dvěma lety se vrátil do vlasti, aby svedl zřejmě poslední souboj s předsedou PiS Jaroslawem Kaczynským, svým letitým rivalem.

Roli černého koně analytici přisuzují uskupení Konfederace. Pozoruhodný amalgám libertariánských a šovinistických proudů se v létě vyšvihl na třetí místo v průzkumech, programem oslovuje především mladé muže. Podpora uskupení vedeného duem Slawomir Mentzen a Krzysztof Bosak se nyní pohybuje kolem 9 procent a předpokládá se, že PiS ho po volbách bude mocně lákat k podpoře svého kabinetu.

Donald Tusk by přirozeného koaličního partnera hledal v koalici Třetí cesta, ve které spojila síly středopravicová strana Polsko 2050 novináře a prezidentského kandidáta Szymona Holownii s Polskou lidovou stranou. Podle posledních průzkumů by středová koalice snažící se narušit tradiční dvojboj Tuska a Kaczynského mohla získat deset procent hlasů.

Stejné podpoře se nyní těší Levice, zřejmě neprogresivnější síla u našich severních sousedů. V programu má odluku církve od státu, liberalizaci potratů a prosazení stejnopohlavních manželství. Jedním z jejích nejviditelnějších představitelů je starosta Slupsku Robert Biedroń, který se koncem září v rámci divadelní performance symbolicky oženil se svým dlouholetým partnerem.

Co Poláci před volbami řeší?

Předvolební kampaň je oproti Česku skutečně brutální a strany do ní sypou daleko větší částky. PiS tlačí hlavně témata bezpečnosti, boje proti migraci a ochrany národních zájmů. Výsledkem je i bouře kolem posledního filmu režisérky Agnieszky Hollandové Zelená hranice, která líčí osudy běženců na polsko-běloruské hranici. Kaczynského snímek pobouřil natolik, že ho označil za odpudivý paskvil a urážku mužů a žen v polských uniformách.

Mlčte, nařídil soud ministrovi. Film Hollandové přirovnal k nacistické propagandě

Vládnoucí strana se také snaží Donalda Tuska líčit jako agenta ruských a německých zájmů. Kaczynski svého letitého soka během kampaně označoval za „ztělesněné zlo“, jeho snahy o zřízení speciální komise, která měla vyšetřovat vazby polských činitelů (rozuměj Tuskovy) na Rusko ovšem zkrachovaly.

Vláda proto změnila taktiku. K volbám přilepila referendum, ve kterém se bude voličů ptát, zda jsou pro rozprodej státního majetku cizím firmám, zvyšování důchodového věku, odstranění zdi na hranicích s Běloruskem a přijímání nelegálních migrantů. Nic takového opozice nenavrhuje, podle expertů jde o manévr, jak si zaplatit kampaň ze státního a tlačit svá témata.

Okázalý boj proti nelegální migraci ovšem měsíc před volbami zpochybnil obří skandál s vízy. Ukázalo se totiž, že firmy napojené na úředníky ministerstva zahraničí vydávaly statisícům migrantů schengenská víza ve zrychleném režimu, a to bez řádné kontroly. Obviněno bylo sedm lidí.

Skandál s vízy může způsobit v Polsku politický převrat a odstavit Kaczyńského

Zatím poslední předvolební bombou byla úterní rezignace dvou klíčových armádních velitelů. Náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak a operační velitel Tomasz Piotrowski se rozhodli odejít z funkcí kvůli konfliktům s ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem.

Opozice jde do voleb s heslem svobody. „Evropa je svoboda, vláda práva a boj proti korupci,“ poukázal nedávno na jednom z předvolebních mítinků Donald Tusk. Také šestašedesátiletý Kašub, který během kampaně křižuje Polsko ve svém Tuskobusu, ovšem umí přitvrdit. V jednom z projevů například prohlásil, že PiS se snaží Polákům vymýt mozky jako komunisté nebo nacisté.

Většinu Poláků však trápí spíš přetrvávající inflace (v září 8,2 procenta), mladší voliče především nedostupné bydlení. Centrální banka, jejíž šéf je napojen na PiS, proto snižuje úrokové sazby, aby Polákům zlevnila úvěry, a státní ropná společnost Orlen drží ceny na pumpách pod psychologickou hranicí šest zlotých za litr benzinu.

O co se hraje?

Polsko se v posledních letech díky síle své ekonomiky a mocné armádě vyšvihlo mezi nejvýznamnější země Evropy. Horké hlavy ve vedení PiS však kromě bezvýhradné podpory USA nikdy neovládly umění zahraniční politiky a uzavírání evropských spojenectví. To se projevuje nejen ve sporu s Bruselem o justiční reformu, ale i v předvolební roztržce s Ukrajinou.

Vláda PiS sice od začátku ruské agrese patří mezi nejpevnější spojence Kyjeva, spor o vývoz ukrajinského obilí ovšem ve snaze zajistit si hlasy venkova nechala eskalovat do té míry, že premiér Morawiecki pohrozil ukončením zbrojních dodávek. Předvolební vášně tak mohou trvale poškodit vztahy s Ukrajinou, které navíc dodnes zatěžují traumata volyňských masakrů za druhé světové války.

Odpůrci vlády se obávají, že PiS by se během dalších čtyř let vlády definitivně zabetonovala u moci a demokratické zřízení by se stalo jen fasádou podobně jako v orbánovském Maďarsku. Na počátku října opozice demonstrovala svoji sílu pochodem v centru Varšavy, kterého se zúčastnilo 600 tisíc až 800 tisíc lidí. Klíčovou roli po volbách sehraje prezident Andrzej Duda, který pochází z řad PiS. Pokud vládu nedokážou sestavit ani PiS, ani opozice, mohou se volby na jaře opakovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video