Slovenský expremiér Robert Fico

Slovenský expremiér Robert Fico | foto: Pavol Funtál / HNonline.sk

Fica po vraždě Kuciaka opouštějí voliči, zůstávají dělníci a senioři

  • 250
Nejsilnější slovenská strana Směr-SD v průzkumech zaznamenala nejhorší výsledek za posledních patnáct let. Během krize vyvolané vraždou Jána Kuciaka ztratila pět procentních bodů a dnes by ji volilo asi 20 procent lidí. Denník N na základě analýzy agentury Focus píše, že strana Roberta Fica ztrácí ve všech kategoriích voličů.

Dvacetiprocentní podporu Směr-SD naposledy zaznamenal v červnu 2003, kdy těsně předběhl HZDS. Jenže tehdy byla strana Roberta Fica na vzestupu. Absolutní rekord (51 procent) zaznamenala krátce po volbách v roce 2012, v nichž převálcovala své soky rozložené kauzou Gorila a sestavila jednobarevnou vládu. 

Od té doby Směr-SD v průzkumech postupně oslabuje, v posledních dvou letech se podpora ustálila kolem 25 procent. Poslední průzkum provedený po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové ukázal, že Směr-SD od ledna přišel o pět procentních bodů. Agentura Focus ho provedla ještě před tím, než Fico oznámil demisi.

15. března 2018

Denník N na základě dat od agentury Focus uvádí, že nejsilnější slovenská strana ztratila podporu napříč téměř všemi vrstvami voličů. Nejvíce odcházejí voliči ve věku 35 až 64 let, ženy o trochu více než muži. Směr-SD přichází i o mladé voliče, ale ne v takové míře, protože mladí Slováci nikdy netvořili početnou skupinu jeho příznivců.

Jedinou věkovou kategorií, u níž Směr-SD nezaznamenal ztráty, jsou důchodci. Stejnou úroveň podpory si zachoval rovněž mezi lidmi se základním vzděláním a dělníky vykonávajícími nekvalifikované manuální práce, jinak jeho podpora klesla u všech vzdělanostních a pracovních kategorií. 

Na velikosti obce podle průzkumu nezáleží, Směr-SD přišel o voliče na vesnicích i v městech nad 100 000 obyvatel. Největší pokles zaznamenal na západě Slovenska a ve středu země. V Bratislavě a Košicích byl pokles zanedbatelný - podle Denníku N proto, že Ficova strana tam už předtím narazila na svá minima.

Pokudy by se nyní konaly volby, Směr-SD by získal 20,2 procenta a v Národní radě by získal 35 ze 150 mandátů. V posledních volbách přitom měl 28,3 procenta a obsadil 49 křesel. Do parlamentu by se dnes dostalo celkem osm stran. Druhá by s 14 procenty byla nyní opoziční Svoboda a solidarita. O třetí příčku soupeří rovnou čtyři strany, které mají v průzkumu kolem deseti procent: OĽaNO, SME Rodina, Kotleba - LSNS a vládní SNS.

Volební preference politických stran na Slovensku (leden - březen 2018)

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video