Samozřejmě vedle GCP existovaly již mnoho let oba západočeské kluby. Ty však měly odlišný způsob činnosti, zaměřený téměř výhradně na zabezpečování služeb pro zahraniční lázeňskou klientelu a to při velmi malém počtu vlastních členů. Proto neměly zájem na vytvoření československého národního golfového orgánu a z pohledu českých klubů se jevily spíše jako kluby zahraniční.
Rok 1931 zahájil GCP valnou hromadou členů, na které padlo rozhodnutí o výstavbě nového a většího golfového hřiště. Důvodem byla jednak časová omezenost nájemní smlouvy na pozemek hřiště, jednak kapacitní omezení motolského hřiště i jeho stav, velmi závislý na ročním období a rozmarech počasí. Kde toto nové hřiště bude budováno, ještě známo nebylo.
Odkrývání historie je trvalý, nikdy nekončící proces. Za dobu 110 let proběhlo totiž tolik událostí, že je ani nelze vyčerpávajícím způsobem popsat. Seriálem, který touto statí otevíráme, se pokusíme k tomuto procesu přispět. |
Sportovní sezona 1931 v Motole začala Vlajkovou soutěží 1. května.
Nejvýznamnější soutěží jarní části sezony byl III. ročník Švestkova poháru, který se hrál tentokrát jako I. otevřené mistrovství Golf Clubu Praha ve hře na jamky.
Tohoto mistrovství se zúčastnili i čtyři hráči z Golfového klubu Líšnice, vyhrál František Ringhoffer mladší.
Druhé Národní mistrovství ČSR o Masarykův pohár se tentokrát hrálo až v podzimní části sezony 18. října. Vlivem předcházejícího suchého počasí byly dráhy motolského hřiště značně tvrdé, greeny naproti tomu velmi dobré. V konkurenci 16 účastníků zvítězil Sáša Schubert před obhájcem trofeje.
Jako mistrovství GCP žen na jamky byl v roce 1931 vypsán Ringhofferův pohár. V tomto mistrovství, které se hrálo rovněž 18. října, suverénně zvítězila Sláva Tonderová z GKL.
Nejúspěšnější golfisté roku 1931, Sáša Schubert a Sláva Tonderová.
Z předchozího líčení je zřejmé, že se na české golfové scéně začal čím dál tím více prosazovat i Golfový klub Líšnice. O jeho existenci však veřejnost v zásadě nic nevěděla.
Zatímco jeho nenápadné hřiště bylo ještě v roce 1930 využíváno spíše jako tréninková louka k nácviku úderů, od roku 1931 dostává pevný herní systém doprovázený výstavbou odpališť a úpravou vhodných ploch pro greeny.
Tehdy v říjnu se v Motole uskutečnilo i první historické vzájemné střetnutí družstev dvou českých klubů. Na počest obou klubů zavlály jejich klubové vlajky, zelenožlutá GCP a žlutobíločervená GKL.
Utkání bylo mimořádně vyrovnané a skončilo vítězstvím Líšnice 7:6. O tomto utkání psaly spolu s odborným časopisem Tennis-Golf-Revue i Národní Listy. A nešetřily chválou zejména na adresu Líšnických: "Představili se nám jako vzácně ukáznění sportovci, kteří šli do zápasu s nadšením a předvedli velmi pěknou hru".
V roce 1931 se počet českých golfových klubů rozšířil o další a to o Ringhoffer Golf Club (RGC). Jeho členy byli příslušníci rodiny Ringhofferů, kteří současně byli i členy GCP, a úzký kruh jejich přátel. A tak když na 28. října 1931 bylo domluveno utkání mezi oběma celky, byla sestava GCP ochuzena o několik dobrých hráčů.
Koncem roku 1931 došlo k významnému kroku směřujícímu k založení jednotné národní organizace golfu. Přípravný výbor tohoto orgánu, jehož složení bohužel neznáme, předložil ministerstvu vnitra návrh stanov Golfového svazu ČSR a tento návrh byl 24. listopadu ministerstvem schválen.
