Archeologové, kteří v minulosti odhalovali terakotovou armádu, našli na zbraních stopy chromu a domnívali se, že zbrojíři prvního čínského císaře znali techniku chromování, tedy nanášení chromu na kovové předměty ve snaze zabránit jejich rezavění.
Podle studie, kterou nyní zveřejnil prestižní časopis Scientific Reports, se ale zbraně terakotových vojáků nedochovaly do dnešních dní v tak dobrém stavu díky tomu, že by na ně byl záměrně nanášen chrom.
Zbytky tohoto kovu totiž pocházejí z laku, kterým byly ozdobeny jílce zbraní.
„Lak byl zjevně nechtěným zdrojem chromu na bronzu a nikoli prastarou antikorozní ochranou,“ uvedli vědci z univerzity v Cambridge pod vedením Marcose Martinóna-Torrese.
Dobrý stav bronzových částí terakotových soch má podle britských vědců na svědomí spíše složení půdy, ve které se armáda ukrývala. Na rozkladný proces má vliv mimo jiné její kyselost či zásaditost, podíl v ní obsažených organických částí i míra, do jaké propouští vzduch.
Američan na večírku v muzeu ulomil palec terakotovému vojákovi, Čína zuří |
Předpokládá se, že smyslem armády, jež podle odhadů čítá na 8 tisíc bojovníků, bylo bránit císaře v posmrtném životě. Bronzové zbraně, které měly sochy u sebe, byly plně funkční. Armádu objevili rolníci, kteří v roce 1974 hloubili studnu. V roce 1987 byl nález zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Císař Čchin Š’-chuang se stal prvním sjednotitelem Číny, když dokázal pokořit okolní království. V zemi rovněž zavedl jednotný psaný jazyk, jednotný systém měr i měnu a také jednotný právní řád a daňový systém. Dal rovněž vybudovat rozsáhlou dopravní infrastrukturu, především důmyslný systém cest a kanálů.
Část terakotové armády byla v roce 2016 k vidění v Karlových Varech:
20. prosince 2016 |
