Jakub Otruba na trati Závodu míru do 23 let | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Na Dlouhých stráních se ukáže, míní o Závodu míru cyklista Otruba

  • 3
Cyklista Jakub Otruba bojoval v úniku o vítězství v první etapě Závodu míru do 23 let z Jeseníku do Rýmařova. V cíli byl nakonec šestý, což mu dává dobrou šanci před dnešní královskou a nedělní závěrečnou etapou.

Po úvodním prologu pokračoval v pátek Závod míru do 23 let první etapou z Jeseníku do Rýmařova (134 km). Téměř celou ji strávil Jakub Otruba v úniku s dalšími šesti uprchlíky, a když se více než dvouminutový náskok dlouho netenčil ani na okruzích kolem cílového města, vypadalo to, že Česko bude po pěti letech mít na prestižním závodu svého zástupce na pódiu.

V cílové rovince ale byl nejrychlejší Švýcar Bissegger a olomoucký rodák bral šesté místo. „Mohlo to být lepší vzhledem k tomu, že jsem dojel v úniku. Bohužel jsem na závěrečných okruzích chytal křeče. Celkově jsem ale spokojený,“ přiznal jednadvacetiletý závodník, který bere Jeseníky za své domácí tratě.

V závěru se ukázalo, že soupeřům z úniku zbylo více sil?
V průběhu jsme pořád jeli hrozně vysoké tempo a očividně to klukům vadilo méně. Byli fakt hodně silní, v úniku jsem jel s nimi trochu na hraně a to se projevilo. Jsem rád, že jsem se s nimi dokázal udržet, bohužel, nevyšlo to na cílovým spurt. Vydal jsem ze sebe úplně všechno, ale stačilo to jen na šestí místo.

Do úniku jste šli už v úvodních dvaceti kilometrech, to byl plán?
Úplně ne, naše týmová strategie byla taková, že kluci budou zkoušet naskakovat do úniku a já s Karlem Vackem se budeme držet v balíku. Ale poodjelo pět lidí z hodně silných zemí a já jsem byl zrovna v balíku vpředu. Měl jsem to kousek, tak jsem si tam doskočil a už jsme jeli. Vyplynulo to.

„Jsem místní a lidi kolem trati mě oslovují jménem, to je obrovská podpora.“

Pomohlo vám, že na místních cestách trénujete?
Ano, to je určitě obrovská výhoda. Pomáhá mi to ve sjezdech i při tahání v úniku, vím, kterým směrem mám jet, kudy je to nejkratší a kam povedou stočky. Vždycky je velká výhoda znát terén.

Stíhal jste vnímat, že v Rýmařově u trati fandily špalíry lidí?
Je to hrozně velká podpora. Jsem místní a kolem trati poznávám lidi, kteří mi fandí a oslovují mě jménem, to je obrovská podpora. Proto mě mrzí, že jsem je trochu zklamal, ale to se nedá nic dělat, vydal jsem ze sebe všechno.

Očima trenéra

Tomáš Konečný, šéftrenér reprezentace

„Chtěli jsme být aktivní, a když ujela opravdu silná skupina, měli jsme v ní člověka do pořadí. Kuba Otruba předvedl super výkon a k pódiu mu chyběl jen kousek štěstí. Už loni ukázal, že dokáže bez problémů vyjet i na Dlouhé stráně v nejlepší dvacítce. Tím, že si najel slušný náskok na ostatní, nemá se čeho bát a může bojovat o pořadí v elitní desítce. Uvidíme, jak se na něm podepíše únik. Dlouhé stráně jsou extrémně náročné stoupání a jedou se dvakrát. Oproti loňsku je malá změna uprostřed etapy a o to to bude těžší. Kdo něco podcení, zaplatí za to. Dnes bude záležet, jak se bude cítit Karel Vacek, mančaft se mu bude snažit pomoct, je náš lídr. Dál platí, že chceme jet o nejlepší umístění.“

Na zbytek pelotonu jste najeli minutu a devět sekund. Jak to ovlivní zbývající dvě etapy?
Strategie zůstává úplně stejná, já a Karel Vacek povedeme tým a na Dlouhých stráních se ukáže, kdo na to má nohy.

Cítíte se po takovém úniku na dvojnásobný výjezd k horní nádrži přečerpávací elektrárny?
Ale jo. Závod míru není tak dlouhý, zbývají dvě etapy a sil mám ještě dost.

Podle trenéra Tomáše Konečného jste už loni ukázal, že na Dlouhé stráně umíte vyjet mezi první dvacítkou a nemusíte tam ztratit.
Určitě je super, že teď máme jistý časový náskok. Budu se snažit, aby tam byla moje ztráta co nejmenší a dokázal jsem z toho vytěžit maximum, když jsem si vyjel takový čas.

Kde chcete vidět své jméno v konečném pořadí?
Do první patnáctky by to bylo super, protože by se tím vyjela nominace pro Tour de l‘Avenir.