uvedl Mihajlovski.
Záchranné týmy jugoslávské armády se nyní pokoušejí jeřábem vyzvednout velký betonový panel, jenž blokuje přístup k osobám,které uvázly v troskách budovy. Zdá se, že jde o závod s časem,protože ocelová lana, jež beton vyztužují a drží pohromadě, prý již několikrát povolila.
Jugoslávské zdroje původně tvrdily, že při útoku na budovu RTS přišlo o život nejméně 15 lidí; později byl teto údaj opravenna deset mrtvých.Srbská státní televize, jejíž budova v centru Bělehradu byla po nočním náletu NATO téměř zničena, začala po šesti hodinách pauzy opět vysílat. Podle agentury AFP využila satelitního vysílače soukromé televize Studio B. Podle zpráv z Bělehradu bylo zabito deset a zraněno 18 lidí. NATO uvádí, že televize je legitimním cílem a označuje ji jako "ministerstvo lži".
Reportér BBC John Simpson, který místo útoku navštívil, hlásil, že budova televize byla značně poničena. "Kanceláře jsou plné roztříštěného skla, všude poletují papíry and videopásek se chvěje na větvích stromu za rozbitým oknem," řekl.
|
Poslední události kolem Kosova |
| 1) NATO zničilo bělehradskou rezidenci jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče 2) Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič po jednání s ruským vyjednavačem pro Balkán Viktorem Černomyrdinem navrhl vyslání civilních pozorovatelů OSN do Kosova 3) Černomyrdin po jednání s Miloševičem prohlásil, že je ochoten urychleně se setkat s představiteli NATO 4) NATO zničilo jednu z budov Srbské státní televize, ta však vysílá dál 5) Představitelé Evropské unie projednali embargo na dodávky ropy do Jugoslávie, které nabude účinnosti v polovině příštího týdne |
NATO zaútočilo na budovu RTS ve dvě hodiny v noci středoevropského letního času. Hasiči ještě ráno bojovali s plameny a záchranáři pátrali v troskách po obětech. Podle prvních zpráv bylo v době náletu v budově kolem sedm desítek lidí, včetně redaktorů a technických pracovníků, protože televize RTS vysílala 24 hodin denně.
Podle svědků zničila budovu RTS zřejmě laserem naváděná střela. Dalšími terči nočního útoku NATO bylo průmyslové předměstí Pančevo a Rakovica a vojenská základna Batajnica. Exploze bylo slyšet také z předměstí Obrenovac Makis a Železnik. V některých částech města byla přerušena dodávka elektrického proudu poté, co byla zasažena také elektrárna Kanarevo Brdo.
Další útoky na rezidenční čtvrť
Krátce po útoku na budovu srbské televize bylo zaznamenáno několik silných výbuchů ve čtvrti Dedinje, kde se nachází rezidence jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, jež byla zničena při leteckém útoku v noci na čtvrtek.
Zasaženo bylo rovněž předměstí Bělehradu Krnjaca, kde se nachází tiskárna pracující pro nejstarší srbský deník Politika, jenž má úzké vztahy k jugoslávské vládě.
Většinu Bělehradu pohltila v noci tma, protože letecké útoky prý směřovaly i proti elektrárnám. Podle svědků byla zasažena elektrárna Kanarevo Brdo.
Obyvatelé jugoslávské metropole komunikující prostřednictvím místního internetu uvedli, že byla zasažena také průmyslová předměstí Pančevo, Rakovica a vojenské základny Bajnica. Výbuchy byly rovněž slyšet z chudších předměstí Makiš a Železnik. Podle agentury Tanjug byl zasažen i železniční most Ostružnica 25 kilometrů jihozápadně od Bělehradu.
Napadeny byly rovněž televizní převáděče na vrchu Avala u Bělehradu, v severosrbském městě Novi Sad, na horách Kopaonik, Crni vrh u Jagodiny a Ovčar v blízkosti Čačaku a v jihosrbském městě Niš. Způsobené škody podle agentury Tanjug znemožní přijímání televizního signálu ve velké části Jugoslávie.
Letouny NATO rovněž zaútočily na cíle v okolí severosrbského města Novi Sad. Podle agentury Tanjug byly dvě hodiny po půlnoci slyšet výbuchy z blízkého minipohoří Fruška gora, kde se nachází další televizní převáděč.
Ještě předtím agentura Tanjug ohlásila rozsáhlé útoky NATO na jihosrbské město Vranje, na něž údajně od čtvrtka dopadlo asi 20 bomb a raket. Ve městě prý byly způsobeny značné škody.
Bomby NATO rovněž poškodily most přes jihosrbskou řeku Ibar. Prudké detonace byly také zaznamenány ve středosrbských průmyslových městech Užice a Kruševac a v Prištině. V Užici byla údajně zasažena pošta, sousední banky a obytné budovy. Na cíle kolem Prištiny bylo při dosud nejprudším útoku vypáleno asi 50 raket, většina z nich ještě během čtvrtečního odpoledne.
Dosud nejsou k dispozici údaje o počtu obětí posledních náletů.
Útok NATO v Prištině a Novém Sadu
Letecké údery provedla Severoatlantická aliance ve čtvrtek odpoledne v blízkosti správního střediska Kosova Prištiny a nedaleko metropole severosrbské oblasti Vojvodina Nového Sadu, informovaly o tom agentury Tanjug a BETA.
Státní agentura Tanjug napsala, že NATO vypálilo čtyři střely na Goles u obce Lipljan jihozápadně od Prištiny a pět dalších na oblíbenou výletní oblast Grmija ležící severovýchodně od kosovské metropole.
Nezávislá srbská agentura BETA uvedla, že po třetí hodině odpoledne se nedaleko Nového Sadu ozvaly dva výbuchy, za nimiž asi po pěti minutách následovaly další dvě detonace. Nedlouho poté prý bylo vidět hustý dým ze směru, kde se nachází ropná rafinérie.
BETA dodala, že po prvních dvou explozích se v Novém Sadu rozezněly sirény.
Krátce před tím, oznámily sirény letecký poplach také v jugoslávském hlavním městě Bělehradu. Žádná aktivita však nebyla zaznamenána a poplach byl deset minut po čtvrté hodině odpoledne zrušen.
Jugoslávský ministr informací Milan Komnenič na tiskové konferenci v Bělehradě sdělil, že od počátku náletů NATO přišlo o život 513 civilistů, z toho 13 dětí, a další více než 4000 byly zraněny. Ministr odmítl hovořit o ztrátách ozbrojených sil.
Mluvčí jugoslávského ministerstva zahraničí Nebojša Vujovič 15.dubna tvrdil, že nálety Severoatlantické aliance si již vyžádaly mezi civilisty kolem 1000 obětí a že další tisíce civilních osob byly zraněny, z toho mnohé vážně.
Samo ministerstvo dva dny před tím vydalo tiskovou zprávu, v níž se uvádělo, že při bombardování bylo zabito 300 civilistů.
