"Poslali jsme naše letadla na Srbsko a společně s NATO shazovali bomby na svrchovaný stát bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Proto jsem opatrný, pokud je řeč o ukazování prstem na kohokoli," citovala Schröderovo vyjádření po schůzce se srbským vicepremiérem Aleksandarem Vučičem, který bude po nedávných volbách zřejmě příštím předsedou vlády.
Schröder připomněl nálety NATO, které před 15 lety trvaly dva a půl měsíce a nakonec přiměly srbské ozbrojené síly ke stažení z Kosova. Bělehrad tehdy do jihosrbské provincie vyslal policejní a armádní jednotky k potlačení separatistické vzpoury tamních Albánců. Operace se ale změnila v krvavé tažení, které si podle údajů serveru BalkanInsight vyžádalo životy kolem 7000 kosovských Albánců a 800 tisíc přimělo k útěku.
Rusko se letos dostalo pod silný mezinárodní tlak kvůli anexi ukrajinského Krymu a zjevnému podněcování separatismu ruskojazyčného obyvatelstva na jihu a východě Ukrajiny.
Schröder byl kancléřem v letech 1998-2005. Německou vládu tak řídil i v době leteckých úderů na Srbsko. Po odchodu z politiky se stal předsedou dozorčí rady společnosti Nord Stream AG, v níž má většinový podíl ruský plynárenský gigant Gazprom. Toto konsorcium provozuje plynovod Nord Stream, jímž proudí zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a který obchází ukrajinské a polské území.
