pani redaktorka si uz precetla vic z historie Falkland, nicmene ji toho dosud dost unika. Jeste porad se ji Britove na uzemi ZAHADNE OBJEVUJI az v 1833. Unikaji fakta za predchozich 60 let - nebo je povazuje za nepodstatne?
Nezminuje se, ze Britove zabrali Zapadni Falklandy uz v 1865 (Francouzi Vychodni Falklandy v 1764; v 1767 je prenechali Spanelum) = v dobe kdy predchdce Argentiny, Spojene Provincie Rio Plate, vubec neexistovaly. Spanele a Britove se na Falklandech utkali v 1770, Spanele vyhnali britskou osadku Port Egmontu, ale naslednym uzavrenim primeri a dohody se Britove do Port Egmontu (Zapadni Falklandy) vratili.
Kdyz se stahli v 1774-5 z ruznych zamorskych teritorii (Americka valka o nezavislost) zanechali za sebou desku s potvrzenim, ze se NEVZDAVAJI NAROKU. podobne udelali Spanele na Vychodnich Falklandech v 1810, kdyz odjeli.
Teprve v 1820 se na Falklandech objevil American kapitan Jewett, ktery si chtel falesne udelat narok na majetek ze ztroskotalych lodi a rybarstvi v oblasti. Bez vedomi Spojenych Provincii prohlasil uzemi jejich majetkem a sebe protektorem. Ve SP se o tom dozvedeli s vice jak pulrocnim zpozdenim, kdyz se o tom docetly v Gazete. Pozdeji tam vyslaly guvernera Louise Verneta a osidlence skladajici se z nemeckych pristehovalcu a jihoamerickych gaucu (na pastvy dobytka, ktery se tam premnozil).
Je nutne zaznamenat nasledujici fakta, pani redaktorko: Guverner Vernet si k odjezdu na Falklandy vyzadal SVOLENI od britske vlady prostrednictvim jejiho konzula v Buenos Aires a dale pozadal Brity o OCHRANU v pripade jejich navratu. Britove tehdy take Verneta pozadali o praci pro ne - vyzkum atd.
Jeho zastupce na Falklandech byl Anglican Matthew Brisbane. Po konfliktu Verneta a usidlencu s Americany z krizniku Lexington v 1831, vpodstate boji o lovecka a rybarska prava, si Britove uvedomili, ze bez jejich pritomnosti je jen otazka casu, nez Falklandy budou zabrany novou mocnosti v oblasti - Americany a v 1833 se na Falklandy VRATILI.
