Berlínská budova Německého spolkového sněmu (ilustrační snímek)

Berlínská budova Německého spolkového sněmu (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Dvacet poslanců prodalo osobní data všech Němců za necelou minutu

  • 90
Zhruba dvacet poslanců německého Bundestagu nechalo ani ne za minutu projít zákon, který umožňuje městům prodávat osobní informace svých obyvatel soukromým firmám. Celý německý parlament má 620 členů, ale asi šest stovek z nich bylo pryč. K ožehavému zákonu se teď nikdo nehlásí.

Byl večer na sklonku června. Do prázdnin zbývaly dva dny. Do deváté hodiny ani ne deset minut. Už přes pět minut se na hřišti ve Varšavě snažili Němci porazit Itálii na evropském šampionátu.

Mezitím v Berlíně...

Reprezentanti Německa se snažili i na jiném hřišti. V sále s obrovskou orlicí v čele, v sále se 620 křesly. Právě tolik jich mělo být ten večer obsazeno, aby parlament odhlasoval nový zákon. Téměř šest set jich však bylo prázdných.

Hlasování trvalo přesně 57 sekund. Žádné debaty, protinávrhy, diskuse. Kdo je pro? Proti? Zdržel se? Konec. Zhruba dvacítka poslanců přijala ustanovení, které ovlivní život více než osmdesáti milionů lidí.

Lehčí průchod Bundestagem neměl v historii země velmi pravděpodobně žádný jiný zákon. Natož tak kontroverzní jako tento. Podle něj totiž mohou města prodávat soukromým společnostem informace o svých obyvatelích. Úřady mohou za úplatek předat nejen titul a jméno, ale také celou adresu.

O deset dní později...

Uběhlo deset dní a ke kontroverznímu zákonu se nikdo nechce hlásit. "Jako opozice jsme propásli šanci," řekl zpravodajskému serveru Handelsblatt sociální demokrat Dieter Wiefelspütz. Pokud by totiž někdo z jeho kolegů, kteří ovšem ten večer v plénu seděli, před hlasováním zpochybnil usnášeníschopnost parlamentu, k hlasování by vůbec nedošlo.

Pro schválení zákona totiž potřebuje německý parlament přítomnost nejméně poloviny poslanců. Zároveň je však zapotřebí, aby někdo z přítomných na nedostatečný počet upozornil a vyzval k přepočítání. A to se nestalo.

Jenže od zákona se už distancuje i vláda. Její mluvčí Steffen Seibert v pondělí novinářům vysvětlil, že tento zákon sice vláda navrhla, ale v trochu jiné podobě. Vlastně jde o jediné slovíčko. Na počátku totiž zákon ustanovoval, že úřady mohou data prodávat jen v případě, že daný občan výslovně souhlasí.

Parlamentem však prošla nová verze, v níž by musel občan výslovně odporovat, aby úřady jeho soukromá data neprodávaly. "Je to dárek pro reklamní průmysl," komentoval výsledný návrh spolkový pověřenec pro ochranu dat Peter Schaar.
V podpisové akci s názvem Data nejsou žádné zboží se proti přijatému zákonu vyslovilo do pondělního večera více než 72 tisíc lidí.

Pokračování příště

V onen večer z úvodu článku vypadli Němci z mistrovství Evropy. Jejich chyby se vrátit nedaly. Chyba politiků, k níž se nyní nikdo nehlásí, zvratná je. Zákon, který by měl začít platit od roku 2014, musí ještě projít senátem. V to, že jej senátoři vrátí k projednání, doufá jak opozice, tak vládní koalice. A k tomu na osmdesát milionů Němců. Tedy kromě těch, kteří pracují v reklamní branži.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video