Němcům po 55 letech skončila branná povinnost. (červen 2011)

Němcům po 55 letech skončila branná povinnost. (červen 2011) | foto: Profimedia.cz

Němcům po více než půl století skončila branná povinnost

  • 8
V Německu takřka po 55 letech skončila branná povinnost. Ve čtvrtek večer kasárna opustili poslední branci, které v zeštíhleném Bundeswehru nahradí profesionálové. Branná povinnost ale zůstává v ústavě, obnovit ji může prostá většina zákonodárců Spolkového sněmu a Spolkové rady.

Pozastavení výkonu povinné vojenské služby je součástí rozsáhlé reformy německých ozbrojených sil, se kterou loni přišel tehdejší ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Ten později rezignoval kvůli plagiátorské aféře, a tak plán dokončil jeho nástupce Thomas de Maiziére.

Bundeswehr

Vznikl 12. listopadu 1955 v tehdejším západním Německu. Služba v ozbrojených silách spolkové republiky byla zpočátku dobrovolná, v roce 1956 ale byla zavedena všeobecná branná povinnost. Prvních 10 tisíc branců narukovalo 1. dubna 1957 a posledních 12 tisíc letos 3. ledna. Jejich šestiměsíční povinná služba skončila ve čtvrtek.

Reforma předpokládá personální zeštíhlení Bundeswehru na 175 tisíc vojáků a vojaček. Resort obrany plánuje, každoročně nastoupí zhruba na 12 až 23 měsíců na 5 000 profesionálů s platem 777 až 1 146 eur (zhruba 19 000 až 29 000 korun).

Letos už německé ministerstvo obrany této mety dosáhlo, ačkoli deník Lübecker Nachrichten napsal, že kupříkladu na severu Německa se do vojenského mundúru prakticky nikomu nechce.

V květnu tohoto roku sloužilo v německé armádě asi  220 tisíc lidí, z toho už jen 8 139 vojáků povinné vojenské služby. Největší část vojska, 211 229 lidí, tak tvořili vojáci z povolání nebo s časově omezeným kontraktem.

Končí i civilní služba, na což hledí s obavami nemocnice

Společně s povinnou vojenskou službou končí i náhradní civilní služba, kterou vykonávali ti, kteří odmítli službu se zbraní v ruce nebo nebyli pro vojnu z různých důvodů způsobilí. Civilní službu nahradila Spolková dobrovolnická služba, která teď spadá pod resort rodinných záležitostí. Zájem o ní je ale slabý.

Nemocnice a domovy důchodců proto s obavami hledí do budoucnosti a většinou netuší, jak a kým zaplní mezery po "civilkářích". Nebylo jich málo. Rok co rok jich pomáhalo v sociálních, zdravotnických nebo školních zařízeních okolo 90 tisíc. S jejich odchodem se nyní uvolnilo asi 35 tisíc míst asistentů mnohdy těžce nemocných a nesamostatných lidí. Do nové služby se ale údajně přihlásilo jen 2 000 až 3 000 mužů a žen.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video