Bénazír Bhuttová zemřela loni 27. prosince po atentátu na volební shromáždění ve městě Rávalpindí.
V knize píše, že o vražedných hrozbách věděla. Od pákistánských úřadů měla informaci, že jí o život usilují minimálně čtyři teroristické skupiny. V čele jedné z nich byl prý šestnáctiletý syn Usámy bin Ládina Hamdza, druhou skupinu zase tvořili afghánští Talibanci. "Díky spřátelené muslimské vládě jsem měla i telefonní čísla pravděpodobných atentátníků," napsala Bhuttová.
Obvinila také prezidenta Parvíze Mušarafa, že nedělal dost, aby ji ochránil a hrozby vyšetřil. Ještě před návratem do Pákistánu - přiletěla 18. října do Karáčí po osmi letech strávených v exilu, mu prý poslala dopis se jmény lidí v pákistánské tajné službě, kteří by se podle ní mohli podílet na útoku. "Napsala jsem mu, že pokud budu zabita radikály, bude to díky přívržencům militantů v jeho režimu, které jsem podezřívala, že se mne chtěli zbavit, a odstranit tak hrozbu jeho režimu."
Když Bhuttová zemřela, většina Pákistánců obviňovala právě Mušarafa, jeho vládu, tajné služby a armádu. A toto přesvědčení trvá doteď, podle lednového průzkumu zveřejněného včera americkým International Republican Institute je o zodpovědnosti oficiálních míst za smrt někdejší předsedkyně vlády stále přesvědčena více než polovina obyvatel země. - více zde
Bénazír Bhuttová dále v knize popsala, jak se před odletem do Pákistánu rozloučila s matkou, manželem, třemi dětmi, přáteli a kolegy. Nevěděla totiž, zda je ještě někdy uvidí. "Řekla jsem jim - Bůh život dává, a také ho bere. Budu v bezpečí, dokud se můj čas nenavrší."
Ground zero je ve skutečnosti v Pákistánu
Pokud jde o politické záležitosti, kritizuje Bhuttová islámské radikály, ale také tendence na Západě házet všechny muslimy do jednoho pytle. Islám je podle ní demokratický, ale jeho kréda tolerance a svobody se zmocnili teroristé. Skutečný střet civilizací se tak odehrává uvnitř islámu a Západ by měl posilovat umírněné křídlo.
Západní demokracie podle ní nevedou politiku správně, a ve skutečnosti tak sabotují demokracii v Pákistánu a dalších islámských zemích. "Islám přišel jako poselství svobody. Výzva pro moderní muslimy je vyrvat toto poselství od fanatiků, bigotních lidí a sil diktatur," napsala.
Skutečný "ground zero" bitvy o islám podle ní není na místě, kde se v New Yorku po náletech teroristů zřítily mrakodrapy, ale právě v Pákistánu. Pokud se nepodaří potlačit náboženské extremisty, budou důsledky toho, že se jediný jaderný islámský stát propadne do chaosu, katastrofální.