Trochu odlehčíme téma:

Re: Trochu odlehčíme téma:

Mám neodbytný pocit, že ten můj vtípek nikoho nezaujal.

Obdivuji toho pána.

Obdivuji jej za jeho odvahu. Kdyby mně měla postihnout Alzheimerova choroba, rád bych měl vedle sebe druha nebo kamaráda který pro mne bude ochoten udělat totéž.

Re: Obdivuji toho pána.

Jenomže konkrétně v případě Alzheimera jde o poměrně dlouhodobou záležitost, kdy má postižený dost času vyřešit si situaci sám, dokud je ještě jakž takž při smyslech. Nechat nemoci volný průběh a naložit břímě rozhodnutí na svého partnera, či kamaráda, je podle mne dost sobecké.

Podobné případy budou brzy i u nás...

Až vejde v platnost reforma zdravotnictví a mnoho sociálně slabých lidí nebude mít peníze na regulační poplatky a další stupidnosti od těch dvou kulohlavců na MZV!

Re: Podobné případy budou brzy i u nás...

Aspoň nebude problém s důchodama a konečně si sednu v tramvaji

Řekl bych, že nejdůležitější je,

aby každý zkoumal sám sebe a nenechal situaci dojít tak daleko, aby se stal nesvéprávnou troskou, která už není schopna svou situaci sama řešit. V tomto ohledu jsou mi velkým vzorem pánové Brodský a Tigrid.

Re: Řekl bych, že nejdůležitější je,

V zásadě souhlasím, ale v případě Alzheimera to může být problém, protože se ti klidně může stát, že zapomeneš. "Sakra, dneska jsem se měl zastřelit a netuším, kde mám pistolku."

Jakápak úleva?

Zajímalo by mě, proč si všichni myslí, že usmrcení tomu trpícímu pomůže. Jestli po smrti nic není, tak se mu nijak neuleví. Smrt mu nepřinese úlevu, protože nic jiného než utrpení už nezažije. Ten trpící trpí pořád, po celou dobu, kdy je to schopen vnímat. Euthanasie nikomu nepomůže.

Re: Jakápak úleva?

Zalez, pámbíčkáři.

rozvod po italsku

o tom Italovi se pise

protoze v jeho zemi je svoboda tisku    v Rusku nebo Cine by se to nikdo nedozvedel 

Zastřelil manželku, aby už netrpěla.

To je hloupý nadpis, ta paní netpěla. Nemocní Alzehaimerem (poslední dobou jich začíná přibývat) žijí ve svém vlastním světě blaženosti a bez bolestí. Jsou jako batole, nejen fyzicky, ale i psychicky a jen na malou chvíli "procitají" do reálného života. Kdo především trpí, jsou všichni okolo takového člověka, ztrácí svůj osobní život, jejich jedinou starostí je péče o nemocného od krmení, přes koupání až po přebalování. Pokud mají ještě své zaměstnání je to pro ně tragedie. Toho pána docela chápu, je to velký nápor na psychiku a každý to neunese, zvláště když víte, že ten člověk se nikdy neuzdraví a jeho stav bude jen horší. Také jsem to zažila s maminkou, 6 let na jejichž konci jsem byla sama zralá na psychiatrickou léčebnu, odepsal si 20 let svého života a 2 roky se sbírala ze dna.

Re: Zastřelil manželku, aby už netrpěla.

Mám jeden malý dotaz

1) odkud berete informace že nemocných alzheimerovou nemocí přibývá. Já o tom sice nemám přehled, jelikož nejsem lékař ani statistik, ale tzv stařecká demence byla už před 100 lety běžná záležitoat, akorát že nikdo nevěděl co to je  a proč to je a nemocní se nezavírali do LDN, ale do blázince

2) Jak víte, že lidé trpící alzheimerem netrpí. My zdraví si to sice myslíme, ale co my víme, co se jim honí hlavou

jo tomu se říká oddanost k milované osobě

Re: jo tomu se říká oddanost k milované osobě

to neí oddanost, to je pud sebezáchovy a rezignace na víru v uzdravení, které v současné době není možné

To z neho asi bapez

moc velkou radost nema