Ponorka s názvem Fen-chou-ce, což v čínštině znamená bojovník, podle vědců dosáhla hloubky 10 909 metrů. Díky sestupu na dno Mariánského příkopu vědci „pozorovali početné živočišné druhy a rozdělení organismů na dně oceánu“, uvedla agentura AFP.
Kromě toho ale mise odebrala také vzorky hornin. Ty mohou Číně posloužit k výzkumu možností důlního využití oceánských hlubin, kde se nacházejí zásoby vzácných minerálů.
„Pokročilé potápěčské vybavení nám může pomoci nakreslit lepší ‚mapu pokladů‘, které se na dně oceánu nacházejí,“ komentoval ponor jeden z hlavních vývojářů ponorky Ye Cong.
Oficiální médium čínské vládnoucí komunistické strany zase přidalo na WeChat, tamní populární sociální síť, příspěvek, ve kterém označilo průzkum oceánu za důležitý pro lepší porozumění „mezinárodního strategického prostředí“. „Oceán je nový svět. A pokud ho nebudeme prozkoumávat my, učiní tak jiní,“ dodal podle CNN autor příspěvku.
Mariánský podmořský příkop je zhruba 2 500 kilometrů dlouhé a 69 kilometrů široké hlubokomořské údolí, jež se nachází jihozápadně od amerického ostrova Guam.
Čínská výprava zatím nepokořila rekord z roku 2019, kdy mise amerického vědce Victora Vescova sestoupila do hloubky 10 929 metrů. Texaský investor a bývalý námořní důstojník Vescovo při tehdejším ponoru našel nové druhy živočichů. Vescovo si ale také všiml plastového sáčku a dalších stop lidského znečistění. Čína ale nyní zlomila alespoň svůj dosavadní rekord, a to o více než 800 metrů.
Syn oceánogarafa a námořní poručík
Předchozí rekord drželi Švýcar Jacques Piccard a poručík amerického námořnictva Don Walsh. Ti se spustili na palubě batyskafu Trieste do hloubky 10 916 metrů, a to již v roce 1960.
Že tak učinili právě tito dva, nebyla náhoda. Piccard byl totiž syn oceánografa Auguste Piccarda, který batyskaf postavil. A americké námořnictvo jej dva roky před výpravou koupilo za čtvrt milionu dolarů.
Na dně příkopu strávili muži jen dvacet minut, cestou navíc tlak prolomil jedno z vnějších plexiskel. Nečekaně se ale povedlo navázat spojení s námořníky na hladině.
Ačkoliv Trieste neuměl odebírat vzorky ani pořizovat fotografie, celý sestup byl považován za úspěch. Objevem živočichů se totiž prokázalo, že i v hlubinách vody je kyslík, tedy že zde voda cirkuluje – a že hlubokomořské příkopy nejsou vhodné jako úložiště vyhořelého jaderného paliva.
