Čínská lidová republika s Džibutskou republikou podepsala dohodu o využívání přístavu v Džíbútí čínskou armádou už v roce 2014. Vyjednat tuto dohodu pro čínskou diplomacii nebylo až tak těžké, neboť Čína se v Džibutsku angažuje dlouhodobě, především zde financuje rozsáhlé projekty, jako stavbu železnice do sousední Etiopie. Džibutsko je sice jednou z nejmenších zemí Afriky, ale zaujímá strategickou polohu při průlivu Bab-al-Mandab, který odděluje Asii od Afriky a spojuje Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu. A tak proti dohodě Číny s Džibutskem vehementně protestovaly Spojené státy americké, které si v Džibutsku roku 2001 v rámci nové strategie zřizování nízkonákladových vojenských zařízení jako odrazových můstků protiteroristických operací vybudovaly expediční základnu. Postupem času Pentagon změnil pod Camp Lemonnier spadající letiště Chabelley u Džíbútí na technologicky vyspělé vojenské zařízení, kam byla v roce 2013 přesunuta letka amerických dronů. Přičemž základna v Džibutsku je vlastně jedinou trvalou americkou vojenskou základnou v Africe. Ovšem největší šok přišel pro Bílý dům v moment, kdy Peking oficiálně oznámil, že v Džibutsku začne budovat svoji první zahraniční vojenskou základnu, kterou kromě pěchoty budou využívat i čínské válečné lodě, účastnící se protipirátských misí OSN na východě Afriky. Díky této základně může Čína lépe chránit obchodní lodě a tankery, přičemž však také získává, jak k tomu podotkl server New York Times, i lepší přístup na Arabský poloostrov.
