Podle něho v úterý podepsaný dokument mezi českou a americkou vládou totiž není právně závazný. "Pro nás bude tedy důležité, jak budou dojednané podmínky převedeny do praxe, a to hodláme sledovat," dodal.
Brusel přitom ještě ve středu hrozil Česku "případnými právními kroky", pokud se ukáže, že text porušuje společné evropské zákony. Komise se obávala, že Češi slíbí Američanům i to, co spadá do unijních kompetencí. Proto také bruselští úředníci před samotným podpisem Praze vnucovali řadu změn.
Kdo další podepíše?
"Finální verze je značně rozdílná oproti té původní," řekl Frattini. Například jasně zaručuje, že Česko bude plnit stávající dohody mezi EU a USA třeba o množství osobních dat cestujících přes Atlantik.
Bruselští úředníci a řada většinou starých členských zemí, které už bezvízový styk s USA mají, přitom ostře kritizovali českou vládu, že měla raději přenechat vyjednávání úředníkům Unie. Nespokojenost komise a některých zemí EU byla původně tak veliká, že chtěly zabránit tomu, aby si členské státy samy s USA vyjednávaly podmínky pro rušení vízové povinnosti.
To se však po českém podpisu ukázalo jako zcela nemožné. Navíc Estonsko, Litva a možná i Maďarsko se podle důvěryhodných zdrojů už "velice brzy" chystají podepsat podobný dvoustranný dokument o vízech, jaký v úterý uzavřeli s Američany čeští zástupci.
Členské země se proto dohodly jen na "menším" zpomalení svých rozhovorů s Američany. To proto, že EU přeci jen chce dohodnout jistý společný postup pro všechny. "Každý suverénní stát samozřejmě může jednat s jiným, ale v určitých hranicích," řekl slovinský ministr vnitra Dragutin Mate, jehož země nyní EU předsedá.
"Například ozbrojení agenti na palubě českých národních aerolinií jsou věc České republiky," řekl Frattini. Podle něho si však členské státy mimo jiné nemohou samy "organizovat elektronické prověřování cestujících před odletem". Toto opatření je přitom základem česko-americké dohody.
"Sytý hladovému nevěří"
Český ministr vnitra Ivan Langer vehementně hájil český postup. "Jsem si naprosto jistý, že to, co jsme udělali a co hodláme udělat, není jen bojem za nás samotné, ale i bojem za partnery a přátele v EU," řekl po jednání s ostatními evropskými kolegy.
Poté vysvětloval české pohnutky pomocí pořekadla, že "sytý hladovému nevěří". "Požádal jsem své kolegy, aby pocítili hlad a porozuměli nám," řekl Langer. "Nejsem otrok Evropské komise," dodal na adresu komise, která v posledních týdnech tlačila Prahu, aby přenechala rozhovory právě na ní.
Langer, kterého si přišel poslechnout rekordní počet zahraničních novinářů, pak dodal, že Česko je nicméně připraveno dohodnout se na celounijním postupu pro jednání mezi USA a EU, jež je plánováno na březen.
