O situaci napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Senát Berlína, který je současně spolkovou zemí, bude 18. června hlasovat o zákonu, aby nově uzavřené nájemní smlouvy neobsahovaly vyšší částky, než které obsahují smlouvy předešlé. Nájemné, které bude na žádost nájemníků uznáno za příliš vysoké, úřady sníží na stanovenou nejvyšší možnou částku.
V Senátu, který je nejvyšším berlínským výkonným orgánem, má většinu levicová koalice složená ze sociálních demokratů (SPD), strany Levice a Zelených. Pokud bude zákon schválen, má začít platit od ledna 2020.
Takzvané zastropování nájemného zákonem je prioritním projektem berlínské SPD a vychází vstříc iniciativám občanů, kteří kvůli stoupajícím cenám bydlení v německé metropoli opakovaně demonstrovali v ulicích. Podkladem plánu je sporná právní analýza, podle níž může zakázat zvyšování nájmů nejen spolková vláda, ale i jednotlivé země.
Tisíce Němců v ulicích demonstrovaly proti růstu cen nájmů a nedostatku bytů |
Podobné požadavky na stanovení stropu v nájemném se již objevily také v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Oproti Berlínu však tato města zatím nehodlají jít cestou zvláštního zákona.
Návrh ostře kritizuje Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je v Berlíně v opozici.
„Trh s byty tím směřuje přímo k plánovanému hospodářství. Nájemné bude státem stanoveno, stát na ně bude dohlížet a pronajímatelé budou kriminalizováni,“ uvedl expert na bydlení frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jan-Marco Luczak, podle nějž navrhovaný zákon Berlínu coby spolkové zemi nepřísluší a je v rozporu s ústavou.
Po sjednocení Německa v roce 1990 se Berlín stal magnetem pro umělce, hudebníky a studenty, které do metropole lákaly podprůměrné ceny bydlení. Na 85 procent Berlíňanů dnes raději bydlí v nájmu než ve vlastní nemovitosti.
V posledním desetiletí se ale ročně přistěhovalo do města 40 tisíc nových obyvatel, což zvedlo ceny nájmů více než dvojnásobně. Mnoho z jeho původních obyvatel si proto stěžuje, že má kvůli drahému bydlení potíže vyjít s penězi.
