Až bude plot hotov, povine se kolem všech území palestinské samosprávy. Bezpečností opatření navrhl ministr obrany a schválil premiér Ariel Šaron.
Buldozery začaly srovnávat terén u palestinské vesnice Kfar Sálim, která leží na tzv. zelené linii oddělující západní břeh Jordánu od židovského státu.
První, asi 120kilometrová část zátarasu má stát za půl roku a octnou se za ní palestinská města Džanín, Tulkarm a Kalkílija, tedy místa, odkud pocházelo mnoho atentátníků. Podle izraelské rozvědky jim pomáhali izraelští Arabové žijící ve vesnicích na izraelské straně linie.
Proti stavbě bezpečnostní bariéry, jež bude měřit celkem 350 kilometrů, jsou Palestinci, ale také izraelská pravice. Ta zejména proto, že plot, jehož současný účel je údajně čistě bezpečnostní, budou Palestinci v budoucnu interpretovat jako definitivní fyzickou hranici svého státu. Zátaras na mnoha místech oddělí od Izraele nejen palestinská města a vesnice, ale také židovské osady vybudované na západním břehu.
Ačkoli práce na bariéře byly oficiálně zahájeny, bylo toto téma ještě na pořadu nedělní pravidelné schůze izraelské vlády a ve středu o něm budou znovu jednat ministři odpovídající za bezpečnost. Premiér Ariel Šaron patří mezi obhájce osad a s povolením ke stavbě zátarasu dlouho váhal.
DÁLE ČTĚTE |
Palestinec zastřelil dva Izraelce |
Podle statistik spáchali Palestinci za minulých 20 měsíců v Izraeli 70 sebevražedných atentátů. Všichni pocházeli z míst na západním břehu Jordánu. Žádný atentátník nebyl z pásma Gazy, které je odděleno plotem.
Palestinci jsou proti zátarasu zejména z obav, že Izrael pod záminkou bezpečnostních opatření zabere pohraniční části západního břehu. Podle map má plot povětšinou sledovat tzv. zelenou linii, ale v místech, kde jsou na ní židovské osady, má vést východně od osad, a bude se tedy zařezávat do území Předjordánska.
Ben Eliezer považuje bariéru za účinné bezpečnostní opatření, které bude podle něj dočasné a v žádném případě nemá být využito v politických jednáních.