Premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová a ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání vlády 16. srpna 2023 | foto: Úřad vlády ČR

Vláda navrhla, aby se velkých nadnárodních firem týkala nová dorovnávací daň

  • 112
Stát pravděpodobně získá nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, aby se nemohly vyhýbat placení daní kvůli sídlům v jiných zemích. Návrh zákona o patnáctiprocentní dorovnávací dani, který schválila vláda, vychází ze směrnice o pravidlech globálního zdanění velkých společností, na níž se loni dohodly země Evropské unie.

„Budeme mít nástroj, jak zdaňovat tyto korporace,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání vlády. Bude ve Sněmovně požadovat zrychlené schválení návrhu zákona o dorovnávací dani.

Zákon se má vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur a působí i na českém trhu.

Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně jim vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.

„Apple, Meta a Google. Co mají tyto firmy společného je mimo jiné to, že přestože v Česku generují miliardové zisky, tak jsou jejich daňové odvody minimální. Je nespravedlivé, aby tito giganti přispívali do státního rozpočtu méně než místní podniky. Proto vláda přijala inovativní návrh, který by konečně nastavil spravedlivá pravidla,“ napsal na Facebooku šéf lidovců, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Vláda zařadila na sankční seznam ruského zbrojaře Obnosova, jeho dceru i zetě

Ministerstvo financí odhaduje, že to dopadne na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3 200 firem, které sdružují. Pokud se daň z příjmu právnických osob zvýší na 21 z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní úsporný balíček, výnos daně má být 2 miliardy korun ročně.

Evropská směrnice o pravidlech globálního zdanění velkých společností má zajistit rovné podmínky pro společnosti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich daně.

Ženisté pojedou do povodní postiženého Slovinska stavět mosty, rozhodla vláda

Pomoc povodní postiženému Slovinsku schválila vláda. Až 40 armádních ženistů tam zamíří kvůli výstavbě provizorních mostů, které Česká republika daruje ze zásob státních hmotných rezerv. „Povodně zasáhly až dvě třetiny slovinského území,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová po jednání vlády.

Vláda jednala o nedostatku některých léků

Premiér Petr Fiala řekl, že se vláda zabývala nedostatkem některých léků. Označil to za zásadní věc. Situace není jednoduchá v celé Evropě. Musíme dál pracovat na tom, aby čeští občané neodcházeli z lékáren bez léku, který jim byl předepsán,“ prohlásil také premiér. Co přesně ale vláda udělá, aby to tak bylo, předseda vlády neřekl.

„Slovinsko je náš spojenec a blízký partner a naše pomoc v této těžké situaci je samozřejmostí,“ napsala také Černochová na sociální síti X.

Mosty mají zlepšit dostupnost postižených míst a urychlit tak záchranářské a likvidační práce. O pomoci se ministerstvo vnitra se Slovinci na základě jejich požadavků domluvilo před týdnem.

Záplavy ve Slovinsku způsobily přívalové deště, podle tamní meteorologické služby tam za den spadlo tolik srážek jako obvykle za měsíc.

Vláda má právo vyslat bez souhlasu parlamentu vojáky sama až na 60 dnů. Kdyby ty dva měsíce nestačily.

Vláda má návrh k hromadným žalobám

Pětikoaliční kabinet Petra Fialy se ve středu sešel na pravidelném jednání po dvou týdnech vládních prázdnin.

Schválil i návrh zákona o hromadném řízení. Výhrady k jeho podobě mají Piráti. Ministři Ivan Bartoš i Michal Šalomoun žádali, aby se možnost podávat hromadné žaloby vztahovala i na jiné než spotřebitelské spory.

„My stojíme za návrhem, jak ho předložilo ministerstvo spravedlnosti,“ řekl před jednáním vlády místopředseda lidovců a ministr životního prostředí Petr Hladík. „V českém právu je to nový prvek, proto myslím, že je dobrý a správný nápad teď udělat v té užší formě,“ uvedl Hladík.

O konečné podobě zákona se ještě v parlamentu bude jednat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video