Potíž byla v tom, že zdřevnatělý břečťan není již rostlinou, ale nevejde se ani do kolonky "strom". Úřady na něj proto nemohly uplatnit ochranu, jaká se běžně u významných rostlin či stromů používá. Na přerovský břečťan si proto město nechalo vypracovat speciální posudek od odborníků z botanické zahrady Univerzity Karlovy a poté břečťan vyhlásilo významným krajinným prvkem. "To znamená, že jej bez souhlasu úřadu nesmí nikdo odstranit, sestříhávat ani chemicky ošetřovat. Je to jediná schůdná cesta, jak zabránit jeho zničení. Povolení k zateplení domu zvenčí proto majitelům bytů nevydáme, to jde vyřešit i jinou cestou - například vnitřní izolací. Navíc sám břečťan podle odborníků už teď plní ochrannou funkci a dům zatepluje," řekl Juliš.
Břečťanu se na severní straně paneláku líbí natolik, že přestože starší odborné knihy uvádějí, že kvést může až ve stáří sedmdesáti let, přerovská rostlina kvete už teď. "Přežil i povodně, přitom zrovna tady byla záplava krušná, protože jsme blízko Bečvy," řekl Jan Chmelař, který úřady před časem upozornil na možnost zničení ojedinělého břečťanu. Sám jej také na zahradu u svého domku před dvaceti lety zasadil. "Jenže on se nechtěl plazit tam, kde jsem si to představoval já, ale přesunul se k paneláku a obrostl jeho stěnu," řekl.
 Unikátní břečťan, který roste na stěně jednoho z domů v Přerově |
