Jan Švejnar

Jan Švejnar - Prezidentský kandidát Jan Švejnar během svého turné po Česku zavítal do Zlína. (9. ledna 2008) | foto: Dan Materna, MF DNES

Švejnar přiznal, že se jeho otec upsal komunistické rozvědce

  • 1120
Otec Jana Švejnara podepsal v roce 1961 spolupráci s komunistickou rozvědkou. Žádné zprávy ale nepředal, vyplývá ze spisu, které dal uchazeč o Hrad na web. Nechci se nechat zdiskreditovat, zdůvodnil Švejnar zveřejnění dokumentů.

"Přestože jsem Československo opustil jako nezletilý a přestože děti nenesou žádnou zodpovědnost za činnost rodičů nebo příbuzných, požádal jsem o zpřístupnění archivovaných svazků k mé osobě a k osobám mých rodičů, které se nacházejí ve správě Archivu bezpečnostních složek," napsal Čechoameričan v prohlášení na webu.

Švejnar ke zveřejnění materiálů přistoupil proto, že údajně existuje snaha ho těsně před volbou prezidenta zdiskreditovat. O nové hlavě státu budou zákonodárci rozhodovat příští pátek.

Není jasné, kdo se prezidentského kandidáta snaží zdiskreditovat. "Nemůžu to vůbec komentovat," řekla iDNES.cz jeho mluvčí Klára Jírovcová-Pospíšilová.

Sám Švejnar později v České televizi řekl, že neví, kdo konkrétně by se mohl pokoušet pošpinit jeho jméno. Byl ale překvapen, když zjistil, že se o jeho spis zajímali novináři.

"Koncem minulého roku jsem zjistil, že někdo šel zjišťovat informace o mně do archivu StB. A tak když byl zpřístupněn i archiv rozvědky, rozhodl jsem se podívat na svazek svůj a rodičů i tam," uvedl Švejnar v pořadu Události, komentáře.

To, že tam o otci existuje uvedený záznam, ho prý překvapilo. "Ale vyrovnal jsem se s tím," dodal. Potvrdil také, že přímo k jeho jménu se žádný svazek nenašel.

CELÉ PROHLÁŠENÍ A SVAZEK NAJDETE ZDE

Švejnarův otec Zdeněk se měl s komunistickou rozvědkou spolčit v roce 1961 před odjezdem na zahraniční konferenci OSN o aplikaci vědy a techniky. "Já, podepsaný se dobrovolně zavazuji ke spolupráci s pracovníky ministerstva vnitra, která bude přispívat k dalšímu rozvoji československé vědy a techniky," stojí ve svazku komunistických rozvědčíků.

Kontakt přerušila emigrace
Závazek Zdeňka Švejnara o spolupráci s komunistickou rozvědkouCestovat jinam než do zemí východního bloku nebylo pro většinu občanů běžné. Proto měla československá tajná policie enormní zájem, aby ji Zdeněk Švejnar informoval o všem, co se na konferenci dozví, případně s kým se setká. Ve spisu rozvědky se ale konstatuje, že "vzhledem k tomu, že k jeho vyslání do zahraničí v té době nedošlo, byl s ním styk v roce 1962 přerušen".

Na druhý kontakt se tehdejší I. správa ministerstva vnitra, jak zněl oficiální název rozvědky, chystala v roce 1968. Tehdy Švejnar starší mířil coby expert UNESCO do africké Nigérie. Komunistům ale udělal čáru přes rozpočet, protože emigroval. "Za jedinou správnou cestu k vyrovnání se s touto minulostí považuji maximální transparentnost. Proto jsem se rozhodl zveřejnit kompletní spis, který jsem obdržel od Archivu bezpečnostních složek MV, na svých webových stránkách," zdůvodnil jeho syn zpřístupnění svazku.

Otec Jana Švejnara Zdeněk pracoval jako ekonom pro OSN. Několik let působil v Africe, po sovětské okupaci v roce 1968 požádal ministerstvo zahraničních věcí, aby podpořilo jeho kandidaturu na významnou funkci v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě. Bylo mu vyhověno a do Československa se již nevrátil.

V roce 1970 žil s manželkou ve Švýcarsku, kam za ním z Československa odešel i syn Jan. Na volené členy parlamentu a na prezidenta republiky se lustrační zákon nevztahuje. Mezi organizace či instituce podléhající lustračnímu zákonu patří například Kancelář prezidenta republiky.

Prezidentské volby


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video