František Bublan

František Bublan - Ministr vnitra František Bublan. | foto: David Neff, MF DNES

Státní zástupci jednají v rozporu s názory policie jen výjimečně

  • 58
Kauza Drobil proti sobě postavila policii a státní zastupitelství. První chtěli exministra vyšetřovat dál, další strana vyšetřování nechala zastavit. Policisté státního zástupce musí poslechnout, mají ale právo odvolání, vysvětluje někdejší šéf civilní rozvědky a ministr vnitra František Bublan.

Stává se často, že policie a státní zastupitelství mívají jiný právní názor?
Stává se to a není to nic výjimečného. Například policisté, protože nemají dostatek důkazů nebo se případu chtějí zbavit, tak vyhodnotí trestný čin tak, že se nestal. Státní zástupce jim to pak vrátí k prošetření a řekne jim, jaké úkony případně mají ještě provést.

Postupně zametaná kauza Drobil

Policie chtěla kvůli korupci stíhat exministra životního prostředí Pavla Drobila a požádat Sněmovnu o jeho vydání. Na pokyn státní zástupkyně však kriminalisté museli případ údajného podplácení odvolaného šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka zastavit. Státní zastupitelství ale tvrdí, že žádný příkaz nevydalo. Údajně to bylo jen právní doporučení.

V kauze Drobil to ale bylo naopak, policisté chtěli dál vyšetřovat, zástupkyně případ odložila. To je také časté?
Stává se to také, ale tento opačný postup je výjimečný. V justici to budou jednotky případů. Například když policisté vyšetřují, ale státní zástupce v kauze nenajde trestní podstatu.

Kdo fakticky rozhoduje o tom, že bude případ odložen a jak takový mechanismus funguje?
Rozhoduje o tom státní zástupce.

Musí ho policie uposlechnout?
Ano. Ale když s tím nesouhlasí, může se odvolat k vyššímu státnímu zástupci. Ten to posoudí, a pokud nic nenajde, případ zůstane odložený. Pokud s odvoláním uspějí, pak se řízení automaticky obnovuje.

Pokud je podezření, že státní zastupitel jedná nestandardně, kdo ještě kromě policie může do věci zasáhnout?
Nadřízení státní zástupci mohou konat sami od sebe a mohou nařídit vyšetření rozhodnutí státního zástupce. Mohli by tu věc vrátit zpět a může to mít i personální důsledky.

Může něco udělat ministr vnitra nebo ministr spravedlnosti?
Vnitra ne, spravedlnosti ano, pod něj státní zástupci spadají a on může vstupovat do personálních změn.

Může dojít k odebrání případu státnímu zástupci, jehož práci provázejí pochybnosti?
Ano, pokud bylo podezření, že do jeho práce bylo nestandardně zasahováno, vyšetřování někdo ovlivňoval nebo že má státní zástupce osobní vazbu mezi osobou šetřenou a zástupcem, může dojít k tomu, že krajský zástupce věc přidělí někomu jinému a ten ji zpracovává dál. O výměnu státního zástupce může požádat i policie, pokud zjistí podjatost. To se obvykle děje ale ještě v průběhu vyšetřování, nikoliv až po rozhodnutí státního zástupce.

Proč se vyšetřování nejčastěji odkládá?
Buď chybí důkazy, pak státní zástupce uloží pokyn, ať je policie dodá. Nebo se může stát, že jedna ze stran nebo obě si vyhodnotí, že skutek nenastal.

František Bublan

Je bývalým ministrem vnitra a ředitelem civilní rozvědky. Od roku 2006 také poslancem za sociální demokracii.

Jakou podobu musí mít pokyn státního zástupce k odložení případu?
Musí být zcela určitě v písemné podobě, ústní pokyn tady nepřipadá v úvahu. V pokynu musí být právnicky popsáno, proč si státní zástupce myslí, že skutek není trestným činem a jaké znaky podstaty v případu chybí.

Je obvyklé, aby v pokynu byl konkrétní čas, ke kterému má být případ odložen? (Policejní prezident Petr Lessy tvrdí, že v pokynu ke kauze Drobil byl čas 11:00 pozn. red.)
To se mi zdá zvláštní a nadbytečné. To se dělá možná v případě, kdy tam běží nějaký operativní úkon. Třeba jsou nasazeny odposlechy. Potom se to možná dá s konkrétním časem spojit.

Jednou odložený případ může být opět vyšetřován. Kdy a za jakých podmínek může být znovu otevřen?
Pokud policie dostane například nové impulsy nebo má nové nálezy. Třeba se najde nový svědek nebo důkaz, který nasvědčuje, že policisté měli pravdu. Může pak znovu žádat o otevření případu pod dohledem státního zástupce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video