Diskuse k článku

20 let od ničivých povodní: sto tisíc lidí stále žije v rizikových zónách

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

R70a89d60i26m 50T36o87b59i39á19š

8. 7. 2017

neměli jim povolovat stavění v záplavové oblasti...!!!!!! ale kšeft s parcelama je kšeft, co...??? teď ještě snad budou obec pokutovat za navršení 50 cm valu...!!!

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

R91o16b86e66r17t 44M10a38t35u71l87a

7. 7. 2017

Mě by zajímalo kolik z nich se tam nově přistěhovalo, protože to bylo levné...

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

B74l52a52h77o37m53í58r 88S30k60o55u70p43ý

7. 7. 2017

Dvacet let je pro vládu a státní orgány příliš krátká doba.

Resp. dostatečná doba na rozkrádání, tunelování, zmanipulované státní zakázky, ale krátká na nápravu škod a hlavně jejich prevenci.

Určitě se na to peněz vydalo dost, ale málo uskutečnilo.

Žijeme přece v Česku...

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V54l88a60d64i41m72í80r 34K97r26y40c28h64t14á50l46e13k

7. 7. 2017

Já jsem dokonce toho názoru, že se stoletou nebo tisíciletou povodní neudělá žádná vláda vůbec nic.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

T90o63m39á39š 27P21e32l72i90k47á66n

7. 7. 2017

Tisíciletá povodeň například v Praze způsobí zásadní škody, srovnatelné s výbuchem malé atomové pumy. Bude mít obrovské ztráty na životech a mměsto jako takové, přijde o své historické centrum, Celý Karlín, část Smíchova, Praha 1, Výtoň, značná část, ne li celé Holešovice, budou srovnány se zemí. A pokud ne, škody budou tak masivní, že celá řada objektů bude staticky znehodnocená. Včetně Národního divadla, a prakticky celé Kampy. Většina Pražských mostů zejména od Karlova mostu dál, bude zničena. Negreliho viadukt poslouží jako hráz.

Na něco takového se prostě připravit nedá. Tedy za předpokladu, že budou postavena protipovodňová opatření. Pokud nebudou postavena, budou škody zásadně nižší.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F98i82l47i58p 61M96a15t51e12á36s57k10o

7. 7. 2017

Člověče, brzděte. Povodeň 2002 byla na mnoha místech 500 - 1000 letá, to se nedá s malou atomovou pumou ale vůbec srovnat. To musí bejt slušněj matroš, co vám teď prošel plícema ;-) Ony se ty statistiké křivky po těch extrémních povodních zase trochu změnili (což je logické, když přibyla další data), nicméně se podívejte třeba sem http://voda.chmi.cz/pov02/2etapa/hlavni_zprava/kap4.pdf a zjistíte, že 2002 měla v praze Chculi nějakých lehce pod 5200 m3/s a tisíciletá voda je 5800 m3/s (cca). Takže tu máme rozdíl nějakých 600 kubíků. Když vezmu konzervativní odhad rychlosti 2 m/s, tak při průtočné šířce 300 m mi voda stoupne o 1 m. jistě, jsou tu překážky, vliv drsností, ucpání toho či onoho a milion dalších faktorů a proto na to používáme matematické modely, ale selským rozumem se dostanu někam sem. Takže velice hrubě jsem někde na o metr výš hladině než v roce 2002 - to myslím nesrovná půl města se zemí. A o obrovskýh ztrátách na životech bych taky pochyboval, civilní obrana je díky někoika předchozím povodním velice dobře připravená.

Stát toho udělal od roku 1997 opravdu hodně, jen o tom někteří prostě nevědí.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít
Reklama

V72í71t 44J33ů86z72a

7. 7. 2017

To by mě zajímalo, kdy začaly ty "novodobé dějiny "Česka""

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F86i16l55i96p 66M30a25t52e31á31s26k68o

7. 7. 2017

Musím autora opravit hned ve 2 věcech:

1) nějaká kolonka "s nepřijatelným rizikem" pokud vím neexistuje, v současnosti máme pouze Aktivní zónu záplavového území (vodní zákon, $66, odst. 2 a dále)

2) "Jde o experty vytipované lokality, do nichž se velká voda nahrne tak nečekaně a rychle a s takovou silou, že během pár minut se může situace změnit v boj o život. Vody se navíc může přihrnout tolik, že pohltí i střechydomů.Týká se to několika města vesnic na soutoku Labe s Ohří a Vltavou, řetězce obcí podél dolní Berounky"

Ve všech vyjmenovaných oblastech se voda nikdy nenahrne nečekaně, rychle a s takovou silou. Mám u Berounky chalupu a máme většinou víc než 24 hodin na klidnou a pohodlnou evakuaci, vytahání věci ná půdu a celkovou přípravu domu na zaplavení. Stačí sledovat předpověď ČHMÚ. Všechny vyjmenované oblasti jsou na dolním toku, kde se voda zvedá postupně, a její ničivost je především v dlouhodobém působení, nikoliv v náhlosti a razantnosti. To co autor popisuje je jev bjevující se na horních tocích, potocích atd. a týká se to především flash-floods (bleskových povodní), vzniklých z prudké lokální srážky.

Chápu, že novinář nemůže být odbotník na všechno, ale zjistit si pár informací by fakt mohl.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F27i73l73i96p 86M48a63t43e22á22s12k23o

7. 7. 2017

paragraf 66, asi jsem si spletl znak paragrafu s dolarem a chytrý currency convertor to přepočítal :-)

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

T88o12m27á91š 94P15e39l48i45k66á45n

7. 7. 2017

Přesně tak. I tzv Moravské povodně 1997 jsou kombinací všech vlivů. Nelze povodně presentovat jen jako valící se masu bahna před kterou není úniku. Vliv se mění v čase a prostoru. To jen zákon (a spolu s ním i novináři) se s tím nějak nedokážou srovnat.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

P49a10v77e67l 93Z36a40j80í45č34e37k

7. 7. 2017

proc ti lidi kupuji v pozemky v zaplavovych zonach kdyz si to na urade zjisti povodnove mapy existuji. Protoze je to levnejsi pak se divi a chteji dotaci kdyz je to zaplavi. Proste by mel urad zakazat stavbu v teto zone a tem kteri tam bydli neprispivat ani na kotel a okna. Protoze je to stejne vyplavi tak by byli donuceni se odstahovat.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V62l59a23d34i18m11í21r 74K70r72y26c52h79t73á35l20e23k

7. 7. 2017

Pájo, domy stojí v záplavových oblastech stovky let. A většina lidí prostě nemá finančně na to, opustit svůj dům a koupit si na kopci za dva, tři miliony nový.

To intelektuál jako ty nepochopí.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F82i84l58i33p 77M72a94t39e91á22s32k61o

7. 7. 2017

Intelektuál to pochopí, ale člověk, který s tím nemá zkušeost se na to prostě dívá zjednodušeně.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F76i87l73i60p 39M88a92t83e93á93s64k77o

7. 7. 2017

nedostat dotaci, kdyz je to zaplavi s tim jednoznacne souhlasim. ale na jakekoliv jine dotace má mít každý úplně stejný nárok. tady vaší logice nějak padá řetěz ne? nicméně, co se mne týče, tak bych dotace na kotel, okna (to jsem ani nevěděl, že jsou), nádrže na dešťovou vodu a pod. úplně zrušil pro všechny, páč dotace jsou blbost.pokud ale mají být, tak pro každého. ať je to fér.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

T71o50m91á69š 36P52e56l80i53k55á32n

7. 7. 2017

Jaká dotace? Vy jste při povodních někde viděl někoho rozdávat dotace? Prosím o konkrétní příklad, protože nic takového není pravda. Lidé dostali a dostávají pouze příspěvek v hmotné nouzi (stejně jako kdokoli jiný kdo se dostane vlivem přírodní katastrofy do krizové situace), nic víc. Tohle je celkem oblbená dezinformace, která se opakuje tak často až jí lidé začali věřit.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F22i56l63i66p 29M31a21t84e48á44s85k95o

7. 7. 2017

předpokládám, že pán myslel tento příspěvek, jen to nazval dotace. a souhlasím s ním, že by to stát dávat neměl. my, co máme nemovitosti v záplavových oblastech, bychom za to měli přijmout veškerou zopovědnost, i materiální, ale stát by nám naopak neměl bránit tam být. Tím, že rozdává tyhle populistické příspěvky, jimiž v podstatě jen aktuálně vládnoucí elita sleduje zisky politických bodů, poštvávají proti nám ostatní lidi, kteří to (zcela logicky a pochopitelně) cítí jako nespravedlnost - proč mají někomu dělat zadarmo pojišťovnu. A mají pravdu. A nejhůř jsou na tom chataři. Ti nedostanou od státu ani naprdět, suchozemci na ně ale nahlížejí stejně a vykřikují, že by je tam odsud měl stát vykázat a i zákonné restrikce na ně platí stejné. Daně ale platí a to často s mnohem větším koeficientem (například v Cernošicích s maximálním možným) než ostatní obyvatelé. Já jsem rozhodně pro zrušení péče státu o nás povodňáře, omezit podporu, ale i restrikce.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V22l86a63d86i89m40í25r 57K15r22y17c41h17t46á52l81e20k

7. 7. 2017

Nemám nic proti placenému obsahu internetového deníku.

Ale zpravodajství IDnes je na takové úrovni, že za něj opravdu nezaplatím. Ani vindru.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V68l76a39d63i41m19í92r 19N66o80v97á54k

7. 7. 2017

Přesto se dál v zátopových oblastech dále staví. Nenasytnost developeru nezná mezí a lidi hloupnou.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V59l77a80d59i63m37í82r 45K21r40y33c47h42t24á79l48e27k

7. 7. 2017

;-D;-D;-D;-D;-D;-D;-D;-D

Lidé kolem řek bydlí od úsvitu dějin.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít
Reklama

V24l46a20d52i18m19í79r 54N86o28v76á96k

7. 7. 2017

To je sice pravda, ale proč se hnát do staveb, které jsou postavené v zátopových oblastech?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V15l91a85d65i78m34í62r 53K13r34y11c40h51t86á30l43e24k

7. 7. 2017

V zátopových oblastech je 1/3 Prahy, včetně historického jádra. V zátopových oblastech jsou tisíce vesnic, stovky měst.

Nejde je jen tak, šmahem odsoudit k zániku a všechny lidi odstěhovat na kopec. To je nereálné.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V83l91a91d78i71m56í38r 89N45o79v33á92k

7. 7. 2017

1/3 Prahy může být v zátopových oblastech (a jinde v historických místech téže, podívejte třeba na Č.Krumlov).Ať si tam ti lidé bydlí dále, ale ať pak nenaříkají, že je pojišťovny nechtějí pojistit a neprosí o pomoc za uklízení toho svinčíku po té potopě.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V40l85a40d76i53m35í74r 53N23o79v69á75k

7. 7. 2017

Tak ať tam bydlí nadále, developeři tam také staví nadále,ale ať nechtějí pomoc od ostatních a nediví se, že je pojišťovny nechtějí pojistit.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V23á25c82l94a33v 31S73v93o94b61o94d49a

7. 7. 2017

V tom roce 1997 psali,že valná většina domů byla postavena z nepálených cihel,takže se snadno pod náporem vody rozsypala.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

R15o50b76e12r49t 85B55a40l31a67b72á56n

7. 7. 2017

"stovky kilometrů hrází, valů či různých bariér" To jsou bohužel spíš propovodňová opatření.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

J57a15n 75M43a17c63k

7. 7. 2017

A diskutovat mame taky v zitrejsi MF Dnes? Ja to vidim tak, ze jestli to takhle pujde dal, bude se platit uz i za diskuzi.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

J54o17s77e75f 94K75a32r16f25í50k

7. 7. 2017

Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.

No vlastně můžete chodit na jiné zpravodajství;-)

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

M83a70r97t89i80n 89K10ř51í84ž

7. 7. 2017

ale vůbec ne. Až si článek zítra v Dnes přečtete, můžete se vrátit do této diskuse na iDnes, která už ale bude včerejší, abyste se k článku mohl vyjádřit.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

P87e97t81r 57T12y13č66k67a

7. 7. 2017

U Troubek byl přece největší problém v tom, že se tam protrhla hráz Bečvy na sever od obce. Jinak obec která leží na soutoku Bečvy a Moravy se chrání dost blbě. Tam je potřeba hlavně přizpůsobit stavby.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

M77a29r89t24i19n 49K87ř83í28ž

7. 7. 2017

V zemi, která ročně zatíná stamiliardové sekery za buhvíco, mi přijde řešit desítky miliard na protipovodňové hráze, jako malichernost.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

J53o38s27e70f 85K98a12r83f42í40k

7. 7. 2017

Hráze vám přinesou jenom velmi velmi málo hlasů ve volbách.

Za nasekané dluhy si koupíte spousty hlasů;-)

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F86i81l56i15p 29M86a44t35e15á51s13k21o

7. 7. 2017

No, ono je vlastně pořád otázka co je vlastně správný přístup. U nás (v ČR) stanovujeme aktivní zónu záplavového území (AZZÚ), kde se dle vodního zákona nesmí v podstatě nic, ani stavět, ani upravovat, jenom udržovat. Myšlenka to nebyla snad úplně špatná, potíž je ale v tom, že stát, coby velký moudrý otec, zachraňuje lidi před sebou samými tím, že jim de-facto znehodnocuje majetek. Shodou okolností jsem jeden ze spoluautorů metodiky stanovení AZZU (nikoliv ovšem otcem myšlenky její existence) a k tomu bohužel i dědic chalupy, která v AZZU leží, takže to znám z obou stran. Můj současný názor je ten, že by v daném území neměla být povolována nová výstavba ani půdorysné zvětšování existujících staveb, ale mělo by být podporována (a nebo alespoň nezakazována) změna existujících staveb na takové, jaké píšete, tedy stavby, které velké vodě odolají. Nemyslím ale, že by to mělo být vyžadováno. Rozuměl bych, že třeba stát nebude vlastníky staveb v tomto území po povodni jakkoliv podporovat (nám stejně nikdo nikdy nic nedal), žádná hmotná pomoc atd. Stát zaručí, že budou předány informace, obyvatelé si třeba na vlastní náklady vybudují nějaký hlásný systém. Když pak někoho budou zachraňovat hasiči vrtulníkem, tak si to holt bude muset zaplatit. Pojištovny nechť si sami zhodnotí zdali a případně za jakých podmínek to pojistí. To je taky jen jejich věc. Prostě předat zodpovědnost zcela na lidi co tam žijí. Normální dospělý přístup. STát, coby moudrý otec, by měl říct jenom - jestli tam chcete být, tak si tam buďte, ale jestli se tam utopíte, nebo vám to spadne na hlavu, je to vaše věc. Když to spadne na souseda, budete mu platit odškodný. Akorát novou výstavbu bych v AZZÚ stále nepovolil, protože základní podmínkou by mělo být, že nesmí docházet ke zhoršování odtokových poměrů (což pochopitelně každou další překážkou v průtočném profilu dochází).

Technická řešení existují, jen zákony jsou blbě.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

T17o27m56á42š 91P15e10l94i86k78á46n

7. 7. 2017

Ano, máte pravdu. Stát se pasoval do role velkého otce a říká "tyty, nesmíš". A při tom to celé není tak jednoduchý problém, ale dá se tím zákonem jednoduše spláchnout ze stolu. Většina historické zástavby v čechách stojí prostě v nějakém říčním profilu, nebo v záplavovém pásmu. Lidé prostě odjakživa stavěli v místech, kde byl dostatek vody.

To co ale zákon predkuje je, že je všuude úplně stejný problém a že problém zmizí, pokud se přestane stavět v říčním profilu. Ale tak to není. Značná část problému tkví v jednotném přístupu k zónám aktivním průtočným stejně jako k pasivním neprůtočným. To znamená k místům, kde vzdutí vodní hladiny je způsobeno její retenční kapacitou. Jinými slovy, voda v nich nastoupá, ale neprotéká. Příklad třeba středočeské, nebo jihomoravské nížiny

Povodně mají na stavby ve svém charakteru dvojí vliv. Dynamický, způsobený prudkým náporem vody na statiku stavby ale pak i vliv podmáčení, který na statiku stavby působí někdy více devastujícím způsoběm. Obojí má značný vliv na charakter a funkci stavby, podle vhodnosti kontstrukce v dané lokalitě. Zcela určitě by měl stát direktivy upravit (protože je stejně není schopen vymoci, stavby v záplavových pásmech rostou stavebním úřadům navzdory). Jde o to že proaktivní změna konstrukce nesmí být brána jako přestavba, která je zakázaná. Ale úprava stavební konstrukce.

Stavební konstrukce by pak měla být v takovém případě posuzována podle toho jak bude odolávat vlivům v místě obvyklým. Jako že Itong je prostě krok vedle, železobeton je částečně vhodný pro namáhanou část konstrukce a nebo ložený či sekaný nesavý Kámen je nejlepším stavebním materiálem, podsklepení že je dobré, ale musí být v podlahové částí propustné aby voda mohla přirozeně stoupat a klesat s hladinou podzemních vod, apod..

Ale s tím u nás úřady jaksi neumí pracovat. A architekti s tím vlastně už vůbec nepomohou.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F51i72l39i65p 85M85a23t49e27á24s30k19o

7. 7. 2017

no tak většina historické zástavby určitě v záplavovém území nestojí a už vůbec ne v říčním profilu (tam stojí leda tak pilíře mostů). Každopádně tam ale mnoho domů stojí, asi proto, že lidé často chtěli být blízko vody z mnoha důvodů, ať už kvůli úrodnosti inundačních území, pracovním důvodům a třeba rekreakční chaty kvůli koupání,rybaření atd. Také není pravda, že by byl jednotný přístup k aktivní zóně záplavového území a k jeho zbytku (pasivní zóna se tomu neříká, už jen proto, že toto území nezharnuje jen to, co popisujete, tedy místa kam voda nateče a zase odteče, ale prostě zbytek záplavového území po oddělení aktivní zóny, která je definovaná jako oblast prevádějící majoritní část průtoku, dle metodiky pro její stanovení se pak jedna vu toků, kde jsou k dispozici matematické modely o území převádějící 80% průtoku, u zbytku se to pak zjenodušuje na záplavové území Q20. V těchto dvou zónách je režim poněkud odlišný. Mimochodem, i v územích, kde voda jen nateče a odteče dochází při jejich napouštění a vypouštění k průtoku vody, který může mít v některých místech nezanedbatelné dynamické účinky.

Jednoznačně se ale shodneme na tom, že změna konstrukce na takovou, která je proti povodním odolnější, by měla být podporována, nikoliv potlačována. Stejně tak ale nesmí docházet k rozšiřování staveb nebo stavění nových, tím by se situace zhoršovala.

Nemyslím si ale, že by jakýkoliv úřad měl posuzovat vhodnost stavební kosntrukce. Když si to postavím z Ytongu a rozpadne se mi to, jsem blbej, ale je to moje věc. Nepotřebuju dohled velkého otce. Chyba je pouze v tom, že se stát staví do role ochranitele a ochraňuje nás před sebou samými omezováním naší svobody, ačkoliv by měl pouze chránit, aby mým chováním nebyla omezována svoboda někoho jiného, životní prostředí atd. A dále v tom, že po povodni poskytuje postiženým oblastem materální pomoc, protože by naopak měl všechny lidi nutit k vlastní zodpovědnosti.Svoboda a zopovědnost místo moudrého otce státu=ideál.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

E62v57a 41H54a88s14n97í84k71o21v36á

7. 7. 2017

Je to jednoduché.

- Dostali pokyn se přestěhovat, ale nechtějí utrácet? Nepojistit a v případě povodní si nesou náklady sami?

- Riziko povodní je nové díky dodatečným úpravám na řece/v oblasti? Stát má zajistit dotaci na přestěhování a zbytek viz první bod.

V USA se stěhují za prací, tady se nechtějí ani přestěhovat z rizikových oblastí. Kdyby kolem nich vzniklo ghetto, tak jsou pryč do roka, ale přírodní živly se řeší až když dorazí.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

M81a83r78t79i98n 16K96ř62í93ž

7. 7. 2017

Jasně, takže třeba Kampa je obydlená asi od dvanáctého století, ale protože byla v roce 2002 pod vodou, je třeba ji vylidnit a přestěhovat jinam? Nebo ty Troubky? Podle wikipedie jsou tam už od 14. století, ale teď je budeme stěhovat? To je nesmysl. Je potřeba řešit příčiny povodní a ne jen likvidovat jejich následky.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F45i19l27i49p 43M11a31t84e87á37s81k12o

7. 7. 2017

příčiny povodní jsou déšť, tání sněhu, klimatické změny,... můžeme o tom diskutovat a bít se v prsa jak my, lidé, něco změníme, ale změníme kulový. leda tak k horšímu. jistě, můžeme do toho vložit diskuzi o remízcích, orbě po vrstevnici , zadržování vody v krajině atd atd. ale to má vliv tak do Q5, víc už nic. U povodní jako v roce 97, 2002, 2013 bez vlivu. Takže zvývají technická řešení na snížení hladiny a průtoku - hráze, poldry, suché nádrže, všelijaké průlehy, bermy atd., čímž se snažíme hladinu při povodni snížit, resp. nějak transformovat povodňovou vlnu a udělat jí plošší, technická řešení na straně jednotlivých budov (jejiuch úpravy a přestavby tak, aby byly snadno průtočné a došlo k minimálnímu poškození) a pak organizační opatření (vysídlit - což navrhuje i paní Hasníková). U nás se soustředíme na 1 a 3. Budujeme protipovodňovou ochranu a silně tlačíme na lidi v aktivní zóně (pomocí restrikcí) na to, aby jí opustili. Soustředit bychom se ale měli na 2. Legislativně (nikoliv materiálně) podporovat lidi, kteří se rozhodnout provést takové změny na svých majetcích v záplavových oblastech, které jim umožní tam plnohodnotně žít a zároveň být čas od času zaplaven. Technické možnosti tu jsou. Sám mám v záplavové zóně chalupu a postupně jí upravuju tak, aby vodě odolala s minimem škod (chalupářům stát stejně nic nedá). Máme jí v úrovni terénu, takže v roce 2002 170cm vody, 2013 140 cm vody v baráku. V roce 2013 už ale téměř žádné škody, stačí mít systém a všechny věci přizpůsobit faktu, že jsou nyvhnutelně 1 za 5 let pár týdnů pod vodou. Jde to.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

M54a68r25t87i12n 11K12ř20í25ž

7. 7. 2017

to zadržování vody v krajině je ale to nejdůležitější - jak pro zvýšení hladiny spodní vody, tak pro zadržení přívalových srážek. Já mám mlejn na Strakonicku, je tam asi od 11. století. Jak už to tak bývá, je na blbým místě - z jedné strany řeka, z druhé náhon, v údolí mezi kopci. Za celou historii nebyl prý nikdy zaplaven do víc než 150 cm, přízemím voda protekla a nic se nestala. A v roce 2002 najednou přišly 3,5 metru. Nemyslím si, že by to bylo tím, že za celých asi tisíc let tolik nepršelo. Je to tím, že se voda nevsákla, protože tam, kde byly lesy a mokřady, jsou nyní pole.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F67i19l69i87p 59M84a86t78e26á85s32k78o

7. 7. 2017

ano, to jistě, pro nějaké flash floods na horních tocích to bezesporu vliv má, to souhlasím. Tam mají pochopitelně vliv i ty remízky a orba, protože jinak stačí relativně krátký, ale intenzivní déšť a pole je v obýváku. Já měl na mysli spíš dopad na velká území v rámci extrémních povodní 100+. Tam už nějaká retence území zásadní vliv nemá. Koneckonců se stačí podívat na 1890 např. (tehdy nebyla široko daleko žádná slilnice, žádné rozsáhlé betové plochy, zádné rozsáhlé lány atd atd.) a dopad stejný, ba dokonce možná horší než 2002.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

J21a90r22o24m39í33r 13K25r69á12l

7. 7. 2017

Nikoliv. Častá příčina je to, že se nepoužívá zdravý rozum. Povodně bývaly i dříve, jen se ta voda měla kam rozlít. Například u nás při rekonstrukci silnice přes údolí byly nahrazeny 3 mostky jedním. No a při té povodni v 90. letech pak stačilo pár větších větví, most se ucpal a i tam, kde bylo vždy sucho, byl najednou metr vody.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F69i65l66i65p 95M75a77t95e95á81s94k83o

7. 7. 2017

to mi hlava nebere. jedem mostek se ucpal a kdyby tam byli 3 mostky, tak by se ani jeden neucpal??? No, každopádně, ucpání mostku větvemi není příčina povodní, to je jen lokální problém, který vznikl například nevhodným umístěním materiálu, to ale nemá s tématem katastrofálních povodní vůbec nic společného

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

J75a31r66o64m56í31r 14K98r64á58l

7. 7. 2017

Kdyby tam byly tři, tak se ucpe jeden a zbylé dva odvedou vodu do doby, než někdo ty větve odstraní. Jako při x minulých povodních. Navíc tři mostky umožňují třikrát větší průtok, než jeden. Měl byste něco s hlavou dělat, když Vám tyhle jednoduché věci nebere. ;-) A právě ty největší škody byly způsobeny tím, že v těch místech nikdy voda nebyla.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F70i20l42i54p 84M64a98t84e41á17s54k11o

7. 7. 2017

No tak přepokládám, že 3 mostky jsou za sebou ne? nebo myslíte jeden mostek se třemi poli? to pak ale nejsou tři mostky, ale jeden mostek se třemi poli.

když mám v korytě za sebou 3 mostky, tak se ucpe první a způsobí vzdutí hladiny na ním, nebo se ucpe až ten druhý a způsobní vzdutí hladiny nad ním a nebo až ten třetí a zase způsobí vzdutí hladiny nad ním, ale jak mohou dva mostky pod ucpaným horním mostkem (pod = po proudu) převést nějakou vodu, když je ten nad nimi ucpaný? 20 let se živím matematickým modelováním povodní (https://worldwide.dhigroup.com/cz), ale tohle se zdá býti zajímavým excesem. jako kdybyste mi tvrdil, že když budu mít na trubce za sebou tři uzávěry a jeden zavřu, tak voda spokojeně poteče těmi zbylými..

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

J52a13r91o83m16í89r 81K44r90á48l

7. 7. 2017

Ne. Přes údolí je 3m vysoký násep a na něm silnice. Mostky byly u krajů údolí a uprostřed, právě kvůli velké vodě, co tu byla na jaře téměř každý rok a umožňovaly vodě, aby se rozlila po lukách. Teď je jen jeden u jednoho kraje. A když se ucpe, stoupne během pár minut hladina o metr. No a pak stačí další metr (jako v 90. letech) a cca 50 domů je pod vodou.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F13i89l33i57p 67M17a28t14e60á21s41k58o

11. 7. 2017

nojo, tak to je propustek, ne mostek. už tomu rozumím

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

T33o21m79á41š 75M91a64x88a

7. 7. 2017

Pokud je barák v záplavový zóně, nikdo ho nepojistí.

Přestěhovat se - ok, ale musí bejt za co. Stávající barák prodají za hubičku a novej za to nekoupí.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F36i92l41i71p 38M81a57t65e48á68s17k26o

7. 7. 2017

přesně tak, ale tohle některejm lidem nedochází. Komu by ten barák prodali, když se tam vlastně nic nesmí...

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

F54i80l85i84p 86M76a45t94e34á30s75k95o

7. 7. 2017

A proč by se měli stěhovat? Proč by jim to měl někdo nařizovat? jiným lidem to může být jedno ne? Jediný důvod proč by tam ti lidé neměli být je ten, aby nebyli v ohrožení. Takže kvůli jejich bezpečnosti je donutíme, aby opustili svoje domy? Chcete zachránit nekoho před sebou samým? Ale proč? To pak budeme vysídlovat lidi na kopcích, protože tam hrozí nebezpečí silných vetrů a nebo lidi pod kopcema, protože tam hrozí nebezpečí sesuvu půdy při prudkých deštích?Rozumím, že by stát neměl lidi v záplavových oblastech po povodních podporovat, ale proč jim bránit žít tam kde chtějí?

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

V77á40c32l60a18v 24H35r92a18d97i17l

7. 7. 2017

sem se díval, jestli jsem omylem neskočil na sme.sk 8-o

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít

I40r60e51n10a 11C68h58l95á43d65k60o71v48á

7. 7. 2017

V povodí Moravské Sázavy byl po povodních 1997 vybudován protipovodňový poldr. Ukazuje se,že to byla dobá volba.Navíc zadržuje vodu v krajině.

 
Facebook Twitter Google Plus Zavřít