Trest hrozí i vyšetřovatelům z Tábora, kteří měli už několik měsíců za úkol pátrat po dítěti i matce, která ho unesla. V pondělí ráno kontroloři odvezli z táborské pobočky kriminální policie veškerou dokumentaci k případu.
Na Staškovou se však mělo zaměřit vyšetřování už před devatenácti lety za doby socialismu, v době, kdy tu ještě místo policie byla "Veřejná bezpečnost".
V roce 1989 zemřel mladé matce z Nejdku ani ne roční syn Radek. Udusil se vlastními zvratky, jak to tehdy Stašková popsala jeho otci Radku Staškovi staršímu. A ten se tehdy s vysvětlením spokojil. Nevzpomíná si ani, že by někdo úmrtí vyšetřoval.
"Všechno zařizovala manželka, já už nevím, jak to bylo," říká nyní Radek Stašek. Malého mrtvého Radka musel v každém případě ohledat lékař a vystavit o tom ohledací list, v případě podezření na násilí měl i nařídit pitvu. Jestli se konala, není zatím jasné.
"Před rokem 1989 ale lékaři většinou pitvy po náhlých úmrtích kojenců nařizovali," říká dětský lékař Milan Kudyn.
To byl první problém Antonie Staškové, o dva roky později následoval další. Toto selhání už řešil i soud. Odebral Staškové kvůli týrání v roce 1991 její dceru Soňu a svěřil ji do péče babičce Soně Gubišové. Roční Soňa odnesla matčinu péči s pochroumanými prsty.
Není však jasné, zda tehdy soud dal podnět k trestnímu stíhání Staškové za týrání. Zatím se zdá, že ne, protože se Stašková pod žádným zvýšeným dohledem úřadů neocitla. Podle Kudyna už měl být tehdy ve střehu i odbor péče o dítě.
"Problémové matky však mohou úředníky zmást, když se přestěhují do jiného kraje," vysvětluje Kudyn. To Stašková později udělala.
V roce 1992 se Staškové a jejímu dalšímu partnerovi narodil syn David, ale konce prvního roku se také nedožil a opět se udusil. Indicií, že se opět děje něco nekalého, mohl být už jen osud předchozích dětí.
Babička Gubišová navíc nyní přichází se svědectvím, že matka den před smrtí Davida reagovala na jeho pláč větou: "Dlouho řvát nebudeš."
Severočeská policie, která nyní vyšetřuje vraždu Jana Rokose, přezkoumá i dávná úmrtí jeho nevlastních sourozenců. Poslední pochybení má asi na kontě policie, která po Janu Rokosovi pátrala nejspíš méně aktivně než jeho otec.
I z policejního internetu bylo patrné, že takzvané zesílené "mimořádné pátrání" (fotku má každá služebna, obcházejí se ubytovny) vyhlásila policie po chlapci až v prosinci, ačkoli zmizel už v květnu.
"Policie po matce nemohla pátrat hned od počátku. Soudní rozhodnutí, že dítě patří do péče otci, jsme měli až od srpna. Do té doby ho mohla vzít svobodně, kam chtěla," hájí kolegy policista z republikového odboru pátrání.
A dodává, že pátrání po lidech, kteří se neustále přesunují v autě a žijí v něm, je nejobtížnější.
"Zastaví je jen silniční kontrola, nemůžete nasadit sledování či odposlech," připomíná.
Vrazi exhumovali tělo
Při vyšetřování vraždy Jana Rokose vyšel v pondělí nově najevo ještě další šokující detail. Vraždící dvojice před dvěma týdny tělo mrtvého chlapce zakopala u Žďárku blízko Ústí, ale pak se jí tato skrýš nezdála.
Grepl chlapce zase vykopal, a proto bylo tělo nalezeno v kufru. Potvrdila to soudkyně Ladislava Hejduková, která je poslala do vazby.
