Za hlavního pachatele rozsáhlých podvodů označila soudkyně Monika Křikavová Farase Nooriho, který dal podle obžaloby celou skupinu dohromady a pravděpodobně také vymyslel způsob, jak zneužít databázi pacientů k falšování směnek.
Metoda, jakou skupina používala pro své podvody, byla jednoduchá. Z obětí nejprve vylákali pod falešnými záminkami podpisy. Následně k nim připsali text, podle kterého podepsaná osoba dluží finanční obnos bývalému pacientovi Ústřední vojenské nemocnice. Na rubovou stranu pak Noori připsal text „za mě na řad komukoli“ a opatřil ho napodobeninou podpisu bývalého pacienta. Falešnou směnku stačilo uplatnit u soudu.
Pacient musel být mrtvý
Skupina podvodníků si vždy vybírala pacienty, kteří byli už po smrti, a jejichž údaje se daly získat z nemocniční elektronické kartotéky. Člověk, který měl být na směnce podepsaný, tak nemohl vyvrátit, že jde skutečně o jeho podpis a údajný dlužník měl mizivou šanci směnku zpochybnit.
Podle právního zástupce jednoho z poškozených, Václava Mrzeny, tomu nahrál i fakt, že v minulosti měl dlužník na námitky vůči uplatněné směnce pouhé tři kalendářní dny.
„Za tři dny, mezi které se počítal i případný víkend, by musel uplatnit všechny své námitky, později už je doplňovat nemohl,“ vysvětlil Mrzena. Současná právní úprava je podle něj vůči dlužníkům přívětivější, dává jim na námitky 15 dní.
Zfalšované směnky předložil Noori nebo někdo z jeho kompliců soudu, který je pak skutečně uznal za pravé. Údajným dlužníkům přikázal hradit částky, které nebyly nijak malé. V jednom případě to bylo 2,5 milionů, v jiném 500 tisíc korun. Obžaloba zdokumentovala celkem pět případů. Někteří z poškozených čelí v současné době exekuci, jiní mají obstavený majetek.
Lékaři se vinu nepodařilo prokázat
Kromě Nooriho soud potrestal i jeho spoluobžalované Jana Jurenku a Marka Zemana. Naopak bývalého ortopeda z Vojenské ústřední nemocnice, kterého obžaloba vinila z neoprávněného nakládání s osobními údaji a pomoci při padělání, soud obžaloby zprostil.
Lékař měl sice přístup do elektronické databáze nemocnice a udržoval kontakt s Noorim, neprokázalo se ale, že by to byl právě on, kdo údaje předával údaje zesnulých pacientů. Mohl to udělat někdo přihlášený jeho heslem. „Stávalo se mi zcela běžně, že v počítači byl přihlášený někdo jiný. Ne všichni lékaři se odhlašovali,“ popsala praxi na oddělení jedna ze zdravotních sester.
Za rozsáhlé podvody dostal Noori trest ve výši sedm let. Dva obžalované potrestala soudkyně podmínkami. Verdikty nejsou pravomocné.
