"Pokud by se chaos rozšířil i do dalších postsovětských republik, bylo by to na evropském exportu již znát," upozornil Stankovsky. Analytici se také obávají, aby Rusko, zabřednuvší do chaosu, nepřerušilo dodávky zemního plynu a ropy. "Západní Evropa by krátkodobý výpadek přečkala, ale pro země střední a východní Evropy by to byl šok," poznamenal rakouský ekonom. Další odborníci očekávají, že Rusko, které zoufale potřebuje devizy, se bude všemožně snažit zvyšovat export surovin, čímž bude tlačit beztak nízké světové ceny dolů. Na vyspělé ekonomiky zřejmě nebude mít ruská krize velký přímý dopad, protože pro západní Evropu má tento trh relativně malý význam a například pro Spojené státy je zanedbatelný. Nepříjemně však mohou pocítit některé její důsledky. "Může se stát, že investoři v důsledku prohlubující se ruské krize podniknou útok na některé latinskoamerické země, kde by spekulovali na devalvaci tamních měn vůči dolaru," míní Vladimír Kreidl ze společnosti Patria Finance. Jako příklad uvádí Brazílii a Venezuelu. "Ve střední Evropě si příliš neuvědomujeme, že klíč k budoucnosti světové ekonomiky nyní možná drží právě Latinská Amerika," dodává Kreidl. Podle něj i podle dalších odborníků by devalvace v této části světa zvýhodnila tamní exportéry zejména na úkor Spojených států amerických, které představují významného hospodářského partnera tohoto subkontinentu. "Pokud by pod vlivem latinskoamerické devalvace hospodářsky zakolísaly Spojené státy, pocítila by to i Evropa. Nejtěsnější vazby se Severní Amerikou zde mají Británie a skandinávské země," míní Jan Stankovsky z Rakouského ústavu pro hospodářský výzkum. Ekonom Živnobanky Pavel Sobíšek míní, že dopady ruské krize nemusí přijít do Evropy oklikou, ale částečně i přímo. "Pokles ruské domácí poptávky a ztráty zahraničních, především německých investorů na ruském území mohou vést spolu s problémy Asie ke snížení tempa ekonomického růstu v Evropě," prohlásil. Vnější hospodářskou zranitelnost západní Evropy však zmírňuje podle nedávné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj to, že konjunkturu na starém kontinentu na rozdíl od minulých let nyní více táhne živější domácí poptávka, nikoliv export. Vůči hospodářským otřesům v Rusku je tedy hodně imunní. "Záporný dopad na její hrubý domácí produkt lze odhadnout jenom na několik desetin procenta," řekl Stankovsky. Světový hrubý domácí produkt se v loňském roce zvýšil o 4,1 procenta. Letos se očekává sotva poloviční růst. Vinu na tom má především "asijská chřipka", sužující i japonskou ekonomiku, druhou největší na světě. Podle Kreidla by bylo pro světové hospodářství velmi nepříjemné, kdyby v následujících měsících náhle "ochladlo" několik velkých ekonomik najednou - po Japonsku, které už je v recesi, ještě Amerika a možná i Německo. Velký otazník ještě visí nad dvěma asijskými ekonomikami - Čínou a Hongkongem, jejichž měny jako jediné v Asii stále odolávají devalvačním tlakům.
