Tak se Iráčané dozvěděli o tom, že misi expertů na nukleární zbraně povede muslim Muhammad Baradej. Není to sice "krajan", protože Baradej nepochází z Iráku, nýbrž z Egypta.
I to však stačí k tomu, aby byl mnohými obviňován z nadržování Iráčanům. Baradej obvykle krčí rameny: "Někteří mi říkají, že jsem k Iráčanům příliš shovívavý. Jiní mi zase vyčítají přílišnou tvrdost, abych dokázal, že nejsem shovívavý."
Skutečností je, že šedesátiletý Baradej má s iráckým režimem společný zřejmě jen jazyk.
Právník s doktorátem z univerzity v New Yorku pracoval nejprve na egyptském ministerstvu zahraničí, než se stal zaměstnancem Mezinárodní Agentury pro atomovou energii (MAAE), které dnes šéfuje.
Dlouhé roky pracoval právě pod Hansem Blixem, jenž svůj post opustil až v roce 1997.
Oba dnes čelí výčitkám, že jakožto zastánci šíření atomové energie zavírali oči před iráckým zbrojním programem. Brání se tím, že pravidla pro kontrolu jaderné energie se prudce změnila až po konci studené války.
Baradej je poslední dobou značně unavený. Stěžuje si na nemoc zvanou "jet lag", tedy námahy z častého létání. Neustále totiž pendluje mezi svým úřadem ve Vídni, jakousi moderní pevností nad Dunajem, a New Yorkem, případně Bagdádem.
Ještě nedávno byla cílem jeho cest také Severní Koreou. Z té však byli jeho inspektoři v lednu letošního roku vyhoštěni a Baradej byl označen za "loutku v rukou USA".
Baradej je na vyhošťování zvyklý. V prosinci roku 1998 byl jeho tým vykázán z Iráku, kde předtím během čtyř let uskutečnil celkem 1500 inspekcí, většinou bez předchozího varování.
To, co nejvíce změnilo jeho život, bylo však 11. září 2001. "Připravenost teroristů obětovat život za své cíle dala boji proti terorismu zcela novou dimenzi," říká.
 Muhammad Baradej, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. (11. března 2003) |
