Banka Kaupthing v Reykjavíku

Banka Kaupthing v Reykjavíku | foto: Reuters

Blíží se Rusové - a přinášejí velké balíky peněz

  • 56
Ruská vláda sedí na obrovské hromadě peněz, které hodlá investovat do zahraničních aktiv. Minulé dny přinesly letmý pohled na její hospodářskou sílu, když ministerský předseda Islandu oznámil, že Rusko možná poskytne zhruba pět miliard dolarů na záchranu tamní zkoušené ekonomiky.

Kreml se domnívá, že právě teď nadešel čas nakoupit lacino aktiva, využít tak současnou finanční krizi a vyvinout se v mocného globálního ekonomického hráče.

Jak předseda vlády Vladimir Putin na nedávné schůzce s ředitelem státní banky VTB poznamenal: "Možná, že bychom měli (v zahraničí) něco koupit? Něco, co je k mání?“ Podle Arkadije Dvorkoviče, ekonomického poradce prezidenta Dmitrije Medveděva, vláda diplomaticky i finančně podpoří expanzi ruských firem za hranice.

Obavy Západu
Po rusko-gruzínské válce se Západ obává, že ruská vláda svých peněz využije nejen s ekonomickými záměry, ale též jako agresivního zahraničněpolitického nástroje. Měl by Západ skutečně uvažovat o blokádě ruských investic do zahraničí jako o způsobu, jak Rusko ovlivnit?

Snaha zdvihnout kolem ruských financí a podniků železnou oponu se ukáže jako kontraproduktivní.

Vždyť rozsáhlá "invaze“ ruského podnikání by byla pozitivním vývojem, poněvadž by pěstovala vzájemnou hospodářskou závislost. To platí, i když tahounem hospodářského rozmachu budou státní společnosti a ruské fondy svrchovaného majetku.

Investicemi do amerických a evropských aktiv si ruská vláda a ruské podnikatelské elity kupují podíl v globální ekonomice. To by mělo přinést lepší vzájemné porozumění a racionálnější a zodpovědnější zahraniční politiku.

. rusko má peníze

Navzdory nedávným kolizím na ruském akciovém trhu se Rusko paradoxně stále topí v penězích.

Navzdory nedávným kolizím na ruském akciovém trhu se Rusko paradoxně stále topí v penězích. Ruská vláda právě představila plán v hodnotě 130 miliard dolarů na záchranu místní bankovní soustavy; to by se v USA jako podíl HDP rovnalo asi 1,3 bilionu dolarů - téměř dvojnásobku Paulsonova plánu.

Avšak ani tento balíček se do ruských fondů svrchovaného majetku a měnových rezerv, třetích největších na světě, významněji nezakousl.

Západní aktiva na dosah
Vládní Rezervní fond, vytvořený ke zmírňování dopadů poklesu cen ropy na ekonomiku, obsahuje 140 miliard dolarů a Fond národního blahobytu, určený zejména k řešení nadcházející penzijní krize, má dalších 30 miliard dolarů. Fond národního blahobytu sice ještě oficiálně není "fondem svrchovaného majetku“, ale už teď patří mezi 10 největších takových fondů a je soupeřem Brunejské investiční agentury.

Sloučený ruský fond svrchovaného majetku (bez započtení půl bilionu dolarů v devizových rezervách) by konkuroval singapurskému Temasek Holdings (nyní šestý na světě) a byl by v těsném závěsu za Čínskou investiční korporací. Svou podstatou jsou tyto fondy určeny k investicím mimo Rusko. Jelikož dnešní finanční krize mnohá západní aktiva zlevnila, ta jsou teď ruské vládě a předním ruským společnostem na dosah.

. globální hráč

Klíčový přínos ruských zahraničních investic není ekonomický, ale spočívá v tom, že se Rusko stává globálním občanem.

Zahraniční investice ruských korporací už vyvolaly vášnivou debatu jak ve Spojených státech, tak v Evropě, a to i když investice uskutečnila soukromá společnost. Nejrozsáhlejší polemika provázela zájem ruského ocelářského gigantu SeverStal o fúzi se společností Arcelor se sídlem v Lucembursku. SeverStal byl odmítnut a přednost dostal Mittal Steel, přičemž někteří komentátoři tvrdili, že rozhodnutí bylo učiněno na politickém základě.

Přítel při penězích
Nepřátelské naladění vůči investicím ruské vlády (a státních společností) bylo až donedávna téměř celosvětově rozšířené. Američtí ani evropští tvůrci politik nevěří, že zahraniční vlády (a jejich fondy svrchovaného majetku) investují ryze na základě obchodních pohnutek. Finanční krize však na Západě probouzí nadšení, že si našel "přítele při penězích“.

Ruská vláda ke správě svého svrchovaného majetku musí ještě vytvořit transparentní strukturu s jasnou zodpovědností. Takový krok rovněž pomůže přesvědčit další země, že vládní agenda není politická, ale ekonomická.

Ruské orgány se podnikáním prvotních kroků ke zlepšení firemní správy ve státních společnostech tomuto cíli možná přibližují. Při bezprecedentním zákroku vláda v předsednictvech státních firem nahradila velký počet úředníků nezávislými řediteli (včetně několika cizinců).

Není sice pravděpodobné, že by se ruské fondy svrchovaného majetku a státní společnosti změnily přes noc, ale rozhodně v blízké budoucnosti jejich transparentnost a efektivita posílí.

Klíčový přínos ruských zahraničních investic není ekonomický, ale spočívá v tom, že se Rusko stává globálním občanem. Zamysleme se nad ruskými elitami, které si kupují domy v Londýně, lyžují v Alpách a posílají své děti do škol ve Švýcarsku. Při zhoršení politického klimatu mezi Ruskem a Západem mohou o hodně přijít. Je načase zainteresovat ruské velkopodnikatele - a vládu - na stavu světové ekonomiky.

© Project Syndicate

. o autorech

Sergej Gurjev je rektorem Nové ekonomické školy v Moskvě.

Aleh Cyvinskij je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě.


Video