Nemá konkurenci. Vanilka vládne světu.

Nemá konkurenci. Vanilka vládne světu. | foto: Getty Images

Na nejpříjemnější vůni se shodnou všichni, nezávisle na místě na světě

  • 31
Shodly se na tom nosy po celém světě, napříč kulturami, tradicemi. Nejoblíbenější vůní je vanilka, zjistila švédská studie. Dodává, že po celé planetě sdílíme ohledně vůní tytéž preference. Další práce dodává, že vanilka byla oblíbená již ve starověku, bohatá elita jí ochucovala víno.

Tým neurovědce Artina Arshamiana z institutu Karolinska se snažil odpovědět na otázku, zda vůni vnímá po celém světě lidstvo shodně, nebo jestli se do preferencí vpisují kulturní specifika. Proto se vydal vybrat dobrovolníky z rozličných koutů planety i rozmanitých komunit.

Mezi vzorkem byli městští obyvatelé Spojených států, Mexika i Thajska, ale také komunity lovců a sběračů z deštných pralesů v jihovýchodní Asii, jako je například skupina Semaq Beri z Malajského poloostrova v Thajsku. Vědci dosáhli též na rybářská společenství v středoamerickém tichomořském pobřeží a na zemědělské skupiny chachského etnika v Ekvádoru, uvádí magazín Science Alert.

Z této pestré palety měli nakonec autoři studie, která vyšla v magazínu Current Biology, k ruce celkem 235 mužů a žen. Nabídli jim deset vzorků vůní, přičemž úkolem bylo seřadit je od nejpříjemnější po tu, která nejvíc obtěžovala.

Vnímání vůní na kultuře nezáleží

Výsledky přisoudily jednoznačné vítězství sladkému vanilinu, těkavé složce silice obsažené ve vanilce. Druhou příčku obsadil ethylbutyrát se svou ovocnou, ananasovou vůní, v podobě jeho umělé verze ho známe z citrusových džusů. Bronz připadl květinovému linaloolu, který najdeme ve dvou stovkách květin včetně levandule. Uspěl též fenethylalkohol, který obstarává vůni růží nebo karafiátů. Jako nejméně příjemnou respondenti jednoznačně odsoudili kyselinu isovalerovou, jejíž štiplavý zápach obstarává například pot, ale i některé sýry.

Studie si troufá odpovědět též na otázku, nakolik má na naše vnímání vliv kulturní tradice. Nepatrný – podle vědců vysvětluje pouze šest procent našich preferencí. „Při určení toho, jak příjemná nám vůně je, hraje kultura jen malou roli,“ shrnuje v listu El País spoluautorka studie Asifa Majidová. A další faktory? Za čtyřicet procent může molekulární složení každé vůně, čtyřiapadesát procent vychází z našich osobních preferencí.

Jenže ty se ukázaly být po celém světě poměrně uniformní, popisuje magazín The Smithsonian. Autoři práce nabízejí i možné vysvětlení. Preference vůně substance jistého chemického složení mohla mít v lidské historii jistý evoluční smysl, mohla lidem sloužit, v dávno zapomenuté historii, pro přežití, soudí. A vyhlížejí již další výzkum, ten by měl určit, co se v našem mozku při čichání té či jiné vůně odehrává.

Vanilka pro elitu

Švédská studie se přitom časově protíná s prací izraelských vědců publikovanou v magazínu PLoS One, která oblibu vanilkové vůně potvrzuje. Dokládá, že v starodávném Jeruzalémě byla vanilka přidávána pro ochucení do vína, jak vyjevily nádoby, které vydaly trosky z doby dobytí Judeje babylónskými vojsky v roce 586 před naším letopočtem.

Víno a vanilkovou příchutí však bylo s ohledem na drahý import určeno pouze pro nejbohatší elitu, vanilka se dovážela pravděpodobně až z Indie nebo východní Afriky, cituje ze studie server Decanter.